Trest smrti - Terky P.

12. dubna 2008 v 13:17 | Multivitamin.cz |  Naše školní výplodiny...
Tak aby to nebylo Járovi a Gábině líto, přidávám i svou práci...Pokud někdo ještě mát tu svojí práci v počítači, možná by stálo za to, jí sem taky hodit, protože tyhle stránky by měli být i takovej archiv naší třídy, našich prací a tak...
ROZSUDEK SMRTI

Jsem pro trest smrti?
Nebyl by někdy tento trest až příliš krutý?
Nemohlo by se stát, že by někdy tohoto trestu mohlo být zneužito?
A na všechny tyto otázky říkám ano…Ano, jsem pro trest smrti, i když pouze ve výjimečných případech, ano, někdy tento trest může být až příliš krutý, ano, tohoto trestu může být zneužito, protože žijeme v lidské společnosti, kde je bohužel možné všechno…

Představte si, že si žijete svůj poklidný život, přes den spořádaně pracujete v solidní společnosti na vysoké pozici se slušným platem, odpoledne přicházíte domů za svou rodinou, dětmi, přáteli, možná se s nimi snad trochu přiopijete, ale užijete si příjemný večer a v noci usínáte s myšlenka mi na další den a se vzpomínkami ze dne předchozího. Jste slušný člověk plný ambicí a chuti do dalšího života. Další den se ovšem obléknete a vykročíte ze dveří levou nohou a místo toho, aby jste zase v poklidu dojeli do své práce, skočí vám pod auto jakási mladá žena, kterou život nebavil, tak jako vás…
A co když se to stalo na odlehlém místě a co když nikdo z jejích blízkých neměl pocit, že by se tato mladá žena chystala nějak úmyslně opustit svůj život a co když si snad lidé budou myslet, že jste ji zabil v důsledku své nepozornosti, či zbytkového alkoholu a co když si to bude myslet i polici, soudce, státní zástupce a všichni ostatní v soudní síni? Pak to bude nejspíš chápáno jako trestný čin s následkem úmrtí a vy budete chápán jako potencionální vrah…

Pokud by stále platilo staré pravidlo " Oko za oko, zub za zub ", pak by vás nejspíš čekala příjemná smrt na šibenici,či pod ostřím gilotiny...život za život, smrt za smrt…
A nebo můžete být svobodný chlápek středního věku, bez dětí, či jiných závazků, zato se spoustou přátel a dobrým podnikem za barákem, který společně se svými přáteli pravidelně navštěvujete. Jeden večer se tam ovšem bude pouštět fotbal a kus od vás může třeba sedět člověk hlasitě povzbuzující soupeřovo družstvo a vy u pátého piva a sedmého panáka přestanete být civilizovaní a budete si s ním chtít spor vašich názorů vyřídit. Fyzicky.
Vyjdete s ním na dvorek a udeříte mu ránu do jeho opilého obličeje. On také přestane být civilizovaný a začnete se prát…pak máte jedno dlouhé okno, které přerušuje až obraz rudě zalitého člověka, ležícího na zemi, který nejeví sebemenší známky života…následuje pohled na mříže zevnitř a končí to posledním obrazem vašeho života…z elektrického křesla.

Zde byste skončili nejen podle starodávných zákonů, ale i podle novodobého trestu smrti…Jednal jste možná v afektu, ale úmyslně…
A nebo budete samotářský psychopatický úchyl, který se po nocích baví rituálním zabíjením lidí. Dlouho vám na to nikdo nepřijde, a když na to konečně dojde, velice schopný právník vysvětlí váš čin, jako důsledek psychické poruchy a vy budete zanechán v péči odborných psychiatrů…
Všechny příběhy mají dvě stránky…masový vrah může páchat vraždy zcela úmyslně a v tom případě si smrt nejspíš zaslouží, ale z druhé strany to mohl být skutečně člověk, který nevěděl, co dělá a který má někde v tomhle světě svojí matku. Matku,která zcela určitě nechce ztratit syna, nechce se dívat, jak umírá v elektrickém křesle a která ho nejspíš někde ve skrytu duše miluje, i když dělá ty nejhorší skutky života- vraždí. A tahle matka u něj možná bude stát, když bude umírat a možná mu potom bude donášet květiny na hrob…ale nejspíš by se na něj raději chodila dívat skrze mříže…až do konce života…
Muž co spáchá vraždu v afektu se zcela určitě velmi provinil, má ale za jednu osudovou chybu zaplatit celým svým dlouhým životem? Ale pokud by měl jít do vězení na dlouhý dlouhý čas, možná by někdo sám a dobrovolně volil jednodušší cestu - smrt.
Představa strávení celého zbytku života v jedné malé věznici s ostrahou a další spoustou spoluvězňů je pro mě velmi děsivá - není smrt skutečně cesta?
A co čestný člověk který jednou jedinkrát udělá chybu? Má za ni platit tak krutou cenu? Nemělo by se právo někdy na věci dívat z lidské stránky, lidskýma očima?
Ale jaké oči jsou ty lidské?
Kladu otázky…zná ale vůbec někdo odpovědi?

Kdybych byla vězeň odsouzený na doživotí, chtěla bych umřít…
Kdybych byla vězeň v cele smrti, chtěla bych žít…

Jsem tedy pro trest smrti?
Ano…jsem :-)
Jen nevím, jestli v dnešní hrbolaté společnosti k němu existuje rovná cesta.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
SPAMY MAŽEME...