Sedm divů světa - druhá půlka

21. května 2008 v 20:14 |  Dějepis
Artemidin chrám v Efesu
Artemidin chrám v Efesu známý též jako Artemision byl vybudován kolem roku 550 př. n. l. ve městě Efesos na pobřeží Malé Asie.
Artemidin chrám, postavený v jónském řádu, měl obdélný půdorys o rozměrech 115 x 55 metrů. Střední uzavřená cella obsahující sochu bohyně Artemis a zdobená drahokamy a vzácnými kovy. Cella byla obklopena celkem 125 štíhlými, 18 metrů vysokými jónskými sloupy, které cellu obíhaly ve dvou řadách. Výzdobu doplňovala také řada reliéfů. Ve své době byl chrám nejen jednou z největších staveb řeckého světa, ale byl také považován za jednu z jeho nejkrásnějších staveb a takřka normu jónského architektonického řádu. Proto byl prohlášen za jeden se sedmi divů světa. Chrám nesloužil pouze kultu bohyně, ale také jako dobové obchodní centrum.
V roce 356 př. n. l. byl chrám podpálen Herostratem s Efesu, neboť dotyčný toužil zapsat se do historie. Po dobytí Efesu Alexandrem Velikým byl obnoven, ale roku 262 n.l. byl zničen Góty. Přestože byl ještě jednou obnoven, ztratil ve 4. století po nástupu křesťanství význam. Jeho sporé zbytky objevil roku 1869 Angličan John Turtle Wood.
Mauzoleum v Halikarnassu

je jedním ze sedmi divů světa. Byla to hrobka, kterou nechal vybudovat Maussólos se svou ženou a sestrou Artemísií. Byla vybudovaná v letech 353-350 př. n. l. v Halikarnassu (současné Bodrum v Turecku).
Stavba byla navržena řeckými architekty Satyrem a Pýtheem. Byla asi 45 metrů vysoká[1] a na každé ze čtyř stran zdobená reliéfy, každým vytvořeným jedním ze čtyř řeckých sochařů: Leocharem, Bryaxem, Skopem a Timotheem[2][3]. Dokončená stavba byla považována za triumf estetiky a jako taková byla Antipatrem ze Sidónu zařazena do seznamu Sedmi divů světa.
Stavba byla tak velkolepá, že slovo mauzoleum přešlo do obecného významu jako označení pro jakoukoliv velkou hrobku, ačkoli původně spojení slov "Mausól - eion" znamenalo "(stavba) věnovaná Maussólovi".
Stavba se nakonec po stoletích zřítila a po roce 1581 se kameny z ruin použili na staveništích a opevnění. V současnosti jsou na jeho místě archeologické vykopávky a muzeum.
Rhódský kolos
Rhódský kolos byla bronzová socha starověkého řeckého boha Hélia postavená u přístavu na ostrově Rhodos. Vystavěli ji obyvatelé ostrova v letech 304 - 292 př. n. l., kteří tak chtěli bohu poděkovat za to, že jim pomohl odrazit invazi Démétria Poliorkéta, syna makedonského krále Antigona I. Monofthalma. Prodali ukořistěné válečné vybavení za 300 talentů a za ně se rozhodli pořídit tuto kolosální sochu.[1] Díky své výšce přes 30 metrů se Rhódský kolos stal nejvyšší sochou starověku a zároveň jedním ze Sedmi divů světa.
Stavitelem kolosu byl Chárés z Lindu. Stavěl jej tak, že jej obkružoval tunami písku a štěrku, aby zakryl její dosavadní podobu. Když sochu po 12 letech dostavěl a odhalil, nesetkalo se jeho dílo s obdivem všude. Někteří Rhoďané si mysleli, že by tato gigantická socha mohla boha rozzlobit, a to tak, že by společně s ní mohl svrhnout i celý ostrov.
Podle některých verzí stál rozkročený nad přístavem a pod jeho nohami proplouvaly lodě. Podle jiných verzí stál s nohami u sebe.
K destrukci sochy došlo v roce 226 př. n. l., kdy se rozlomila v kolenou a spadla. Její pozůstatky setrvaly na původním místě až do roku 653, kdy Rhodos přepadli Arabové a odvezli je neznámo kam. Pravděpodobně je posléze roztavili.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
SPAMY MAŽEME...