Terka Pachtová - O lidské ubohosti, aneb pohádka na dobrou noc

2. října 2008 v 18:53 |  Naše školní výplodiny...
Bylo nebylo, žil jednou jeden chlápek a ten se jmenoval Jeff. Jeff byl krásný a statný muž středního věku s jiskrou v oku a šibalským úsměvem a okouzlujícím chováním, kterému odolala málokterá žena, a tak měl v každém městě milenku, spoustu dětí na které neplatil alimenty a existovalo spoustu mužů, kteří by Jeffa nejradši odpráskli. Proto Jeff jezdil od města k městu a snažil se uživit, jak se dalo. Spíš než ženy totiž miloval peníze. Spousty peněz. A tak se stalo, že Jeff bohatým bral a chudým taky…

Jednou Jeff dorazil do města a jako první se rozhodl navštívit místní hostinec. Doufal, že v jeho šerém světle a mezi tolika opilými muži opět ukojí svojí touhu po zlatě a naplní svůj měšec novými penězi.
Ale než si stačil vybrat a oloupit svojí první oběť, přisedl si k jeho stolu postarší muž ve špinavých hadrech,odkašlal si a pravil k Jeffovi:
,,Zdaleka pane, že?"
,,Ano…vážil sem k vám dlouhou cestu." Připustil Jeff a nervózně poposedl na dřevěné lavici. Ten starý muž se mu nelíbil.
,,A co vás do našeho skromného města přivádí mladý pane, smím-li se ptát?" zeptal se znovu starý muž.
,,Práce,pane, práce…" pravil Jeff a uvědomil si že ani tak moc nelže, jinak než zlodějinou se živit asi neuměl.
,,Práce?" podivil se muž: ,,Já myslel, že vás sem stejně jako spoustu před vámi přilákala vidina pokladu, který se údajně skrývá v naší svaté hoře…"
,,Pokladu?" ožil náhle Jeff : ,, Jaký poklad, povězte mi o něm!" Ten starý muž se náhle mu začal docela zamlouvat.
,,Co je ten poklad to neví nikdo z nás" připustil starý muž: ,,Místní po něm nepátrají, jen čas od času přijede nějaký cizinec, vyptává se na poklad a na horu, ale pak už ho nikdy nikdo z nás nespatří."
,,Kde tu horu najdu?"
,,Támhle přece!" Prohlásil starý muž a ukázal prstem na horu, která byla vidět přes špinavá skla okna.

Jeff neváhal ani chvilku. Utekl z hospody bez placení, vzal všechny svoje věci a vydal se na cestu k hoře. Byla to dlouhá a únavná cesta a když po ní Jeff došel až k samotnému úpatí hory, byl velmi unaven. Co ho ale překvapilo bylo to, že stezka dál pokračovala, jakoby dovnitř hory. Vešel a pokračoval dlouho chodbou a měl pocit,že ho cesta vede přímo do středu hory. Najednou se před ním ale objevilo rozcestí. Jeff nevěděl, zdali se má dát doleva nebo doprava a pak si najednou všiml podivného rozcestníku, který visel na stěně na staré a oprýskané dřevěné tabuli:

Doleva dlouhá vede cesta plná strastí
však vpravo dojdeš zasloužené slasti

Jeff neváhal ani minutu, měl-li si vybrat mezi cestou plnou strastí anebo zaslouženou slastí, rozhodně volil tu příjemnější variantu. A zahnul doprava.
Chodby kterými pomalu procházel byli studené a naprosto opuštěné,slyšet byl jen Jeffův hlasitý dech a jeho kroky těžkých kožených botách.
Netrvalo však dlouho a došel ke druhé křižovatce a druhému rozcestníku, který hlásal:

Pomůžeš-li, když kolem zuří nouze
doprava můžeš cestou pouhou
však na sebe-li myslíš pouze
pokračuj vlevo cestou dlouhou

Jeff se podivil - čekal souboje s bájnými bytostmi, složité labyrinty, jediné co však v hoře našel, byly tyto podivné rozcestníky. Zamyslel se.
,, Nemyslím pouze na sebe" řekl sám sobě a dal se doprava.

Cesta potemněla a Jeff měl pocit, že začal mírné svažovat dolů a ve studených chodbách se mírně oteplilo. Neušel ani pár kilometrů a v tom tu byl další rozcestník.

Kdo miluješ jen pro lásku
kdo duše si ctná a čistá
doprava zkus tu procházku
odměna tvá už se chystá

Však máš-li v lásce jiné cíle
peníze,majetek či potěšení
doleva dej se cestou dlouhou míle
přemýšlej o svém polepšení

Jeff už ani nepřemýšlel a zahnul doprava.
,,Kterej debil by sakra zahnul doleva, když ty cedule pořád melou o tom, jak je ta cesta dlouhá?" ptal se sám sebe, zatímco pokračoval v cestě.
,,Má-li tu někde být ten poklad určitě bude na téhle cestě, vždyť se, ty rozcestníky posílají všechny dobré vlastnosti"
Šel dlouho. Cesta už směřovala z kopce a v chodbě začalo být pekelné vedro. Jeff už byl velmi unaven, ale ani na chvíli ho nenapadlo, že by třeba vrátil, cítil, že možná je blízko svému pokladu.
Sotva začal přemýšlet o tom, že by si někde aspoň sedl a chvilku odpočinul, objevil se před ním další rozcestník.



Nelžeš-li jiným v žádném případu
doprava dej se cestou spravedlivých
však kdo lžeš a věříš v náhodu
tvá je levá cesta domýšlivých

,,Já ani moc nelžu." Přemýšlel nahlas Jeff…
,,V náhodu taky nevěřim, dám se doprava."

A jak řekl tak taky udělal. Po pár metrech však chodba zmizela a než se Jeff stačil otočit, obklopil ho kolem dokola oheň a hustý kouř. Jeff byl v pasti. Začal hlasitě křičet o pomoc, muselo mu ale být jasné, že ho nikdo zachránit nepřijde, protože ho nikdo ani neslyší, zemský povrch byl na míle daleko.
Najednou se však přímo před ním v ohni a kouři zjevil ten starý muž, kterého Jeff odpoledne potkal v hostinci. Ted ale vůbec nevypadal staře a otrhaně, jeho rysy zelegantněli,omládli a dokonce vypadal, že si v tom ohni náramně libuje.
,,Vítej v mém království. Já věděl, že tě mám čekat, jsi stejný jako ostatní…"
,,Ale prosim vás, kde to jsem?" ptal se zoufalý Jeff.
,,Tys to nepoznal? Jsi přeci v pekle můj milý Jeffe" pronesl tajemně muž a černýma očima si prohlížel ustrašeného Jeffa, který se stále nevzdal naděje na útěk.
,,Křič jak chceš, nikdo tě však zachránit nepřijde, tvoje ubohé činy tě odsoudili k životu v samotě a bez přátel!"
,,Ale jak bych mohl být v pekle?" Jeff už byl zoufalý. Bál se. Někdo by řek, že neměl daleko k pláči.
,,Vždyť přeci sem šel podle těch dobrých rozcestníků!"
,,Jsi ubohý Jeffe," pronesl smutně muž v ohni :,,Kdyby sis přiznal pravdu a pokaždé zahnul tak jak tě naváděli rozcestníky, neskončil bys tady se mnou v pekle, ale došel bys k zaslouženému pokladu. Ubohý je možná ten, kdo páchá zlo, však ještě ubožejší je ten, kdo si nepřizná, že jedná špatně. A proto je Jeffe tvoje místo navždy tady se mnou,hluboko pod zemí, bez naděje na odpuštění a lepší posmrtný život."

A jak řekl tak se stalo.
A pokud už Jeffa neumučil, mučí ho v té svaté hoře dodnes.
Dobrou noc
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Multivitamin.cz Multivitamin.cz | 12. října 2008 v 21:43 | Reagovat

sakra...to je nějak dlouhý...:-D

překvapuju sama sebe:-d

2 James Bond James Bond | 22. října 2008 v 15:06 | Reagovat

to je ale volovina....

3 James Bond James Bond | 22. října 2008 v 15:06 | Reagovat

opět si nezklamala... blbosti jsou tvoje doména.... :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
SPAMY MAŽEME...