Klasicistní literatura

4. ledna 2009 v 21:48 | Domča |  Učivo - čeština
- pevně stanovená estetická pravidla
- respektována Aristotalova zásada tří jednot : jednota času, místa a děje
- složka rozumová převažuje nad složkou emocionální
- typický verš: alexandrín (dvanáctíslabičný verš se stálou rozlukou po šesté slabice) = jambický verš

Literatura vysoká

Pierre Corneille
- ve svých díech často řešen konflikt povinnosti a osobního citu (cit musí ustoupit
- jednání postav vykazuje racionální rysy navíc ve shodě se společenskými normami
CID
- tragédie
- veršovaná a čerpá z španělského rytířského okruhu
- don Rodrigo miluje Ximénu → Ximénin otec urazí Rodrigova otce→syn mstí pohaněnou čest a zabíjí Ximénina otce→Xiména, ačkoliv Ridriga miluje, chce po králi jeho hlavu→ Ridrigo jde do královských služeb a po čase král rozhodne, že oba mohou být sezdánoi, protože Rodrigo svou vinu odčinil.
Jean Racine
- psychologická tragédie
- cit x egoistické vášně
FAIDRA
- u diváků propadlo, v církevních kruzích pohoršení
- Faidra (manželka krále Thésea) - erotická vášeň k nevlastnímu synovi Hippotylovi →ten její city neopětuje a miluje Aricii→Faidra před Théseem Hippotyla obviní ze zapovězení lásky k ní samé→Théseus uvěří, sešla na něj pomstu bohu a Hippotylus umírá→Faidru sžírá pocit viny, manželovi přizná svou vinu →Faidra spáchá sebevraždu

Literatura nízká


Moliér
- vlastním jménem: Jean-Baptiste Poquelin
- přezdívku měl, aby nedělal ostudu rodině (divadlo bylo nic moc)
- působil 13 let u různých kočovných společností
- později přijat do kráovských služeb a stal se ředitelem královského divadla v Paříži
- vycházel z tradice lidového divadla i z odkazu antických komedií i z italské comedie dell´arte (zejména ve smyslu improvizace)
- zápletky byli aktuální
- zdůraznuje lidské chyby
- nejprve negativní reakce z dvorských a církevních kruhů
TARTUFFE
- Tartuffe je nositelem podlých vlastností a získal si bezmeznou důvěru měštana Orgona a získá moc i nad jeho majetkem a rodinou. Orgon je nejprve vůči událostem slepý, ale když chytí Tartuffa jak dává jeho manželce milostné návrhy, prohlédne. Za pomoci krále je Orgonovi a rodině navrácen majetek i čest.
LAKOMEC
- inspirováno Plautovým Zlatým hrncem
- boháč Harpagon si chce vzít Marianu, kterou miluje jeho syn Kleantes a dceru Elišku chce provdat za starého boháče Anselma (Eliška miluje Valéra, který kvůli ELišce pracuje u Harpagona), aby Kleantes získal svou milou ukradne otci 30 000 zlatých dukátů a výměnou za ně se Harpagon vzdá nároků na sňatek s Marianou. Nakonec se ukáze, že Anselm je ztracený hrabě a je otcem Mariany a Valéra. Anselm nakonec dohodne obě svatby (Eliška+Valér;Kleantes + Mariana) a Harpagonovi přislíbí, že obě svatby zaplatí.
Commedia dell´arte
- 16. stol Itálie
- Herci neměli k dispozici napsaný text, ale pouze základní dějovou kostru → to je nutilo improvizovat. Dle reakcí publika některé části děje více či méně rozvíjeli.
- pevné typy postav, jež v karikované podobě předváděli lidské vlastnosti různých spol. vrstev
Carlo Goldoni
- čerpá z commedie dell´arte
- rozepsány role, odstraněny masky a herci se museli vzdát improvizační volnosti
- na scénu přivádí osoby z lidových vrstev
- POPRASK NA LAGUNĚ
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 honza honza | E-mail | 22. listopadu 2009 v 16:23 | Reagovat

je to blbost

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
SPAMY MAŽEME...