Biologie

ABIOTICKÉ PROSTŘEDÍ

3. dubna 2011 v 18:34 | Multivitamin.cz -a zas to jen kopíruu z wordu a nekoukám, jak se to rozhodí...
ABIOTICKÉ PROSTŘEDÍ
Slunce - světlo
- teplo
SVĚTLO
- délka slunečních vln 380 -800 nm viditelné - pod 380 ultrafialové = škodlivé
- nad 800 zdroj tepla = infračervené záření
- důležitá je intenzita a doba osvětlení
- fotoperiodicita - střídání dne a noci
Vliv na rostliny 1) Fotosyntéza - rostliny stínobytné
- rostliny světlobytné
2) Fotoperiodicita - kvetení, schazování listí, pohyby…
- krátkodenní rostliny
- dlouhodenní
- neutrální
Vliv na živočichy - vidění ( krtek )
- barevnost živočichů
- aktivita ( spánek X bdění )
- ovlivnění biorytmů
- stěhování
- rozmnožování
- línání a pelichání
TEPLO
- infračervené záření
- katabolismus
- okolí
Ovlivňuje metabolismus
- pro většinu organismů je optimum 15 - 30 C
- extrémy - bakterie - 190 - 100 C
- želvušky - 271 C ( absolutní nula )
Živočichové - Euritermní : velká tolerance změn teplot, smetánka, zmije…
- Stenotermní - teplomilní ( korály nepřežijí pod 27 C, datlovník )
- studenomilní, chladnomilní ( tučnák patagonský )
Rostliny
Transpirace - pocení rostlin - teplé oblasti - velké listy
Kutikula - odráží světlo, ale zabranuje transpiraci
Sukulenty - přizpůsobování se životu v horku - silná kutikula, žádné listy
Stádium jarovizace : vystavění semen nízkým teplotám aby vykvetly
např. ozim - seje se na podzim aby přes zimu zmrzl
Živočichové - ektotermní
- endotermní
aktivita, rozmnožování, migrace, chování, zimní a letní spánek - hibernace ( zimní - medvěd, ježek,
netopýr, krtek )
- estivace ( letní spánek -bodlín, frček)
V teplejších oblastech jsou živočichové téhož druhu - tmavší
- menší tělo
- delší výběžky
- např. liška na antarktidě a u nás
VZDUCH
- atmosféra = plynný obal země
Vlastnosti - fyzikální - tlak - dýchání ( nadmořská výška )
- teplota
- hustota - létání, např. dravci až 7 km
- proudění - migrace, orientace ptáků, opylení, větrosubnost, roznos semen,
eroze ( obnažování půdy ), písečné duny, ochlazování…
- chemické - 21 % kyslíku O2
- 78% dusíku
- 1% ostatní plyny - třeba CO2 0,03, vzácné plyny, vodní páry
Kyslík - produkce : fotosyntéza - hlavně deštné pralesy a řasy, obojího ubývá, řasy na znečištění
- spotřeba : dýchání, hoření, sopečná činnost, kvašení, hnití, auta, letadla…
- kritická situace kolem 16% kyslíku
Oxid uhličitý - spotřeba i produkce přesně naopak
Dusík - N2 - využívat h ze vzduchu umí jen nitrogenní bakterie, žijí v symbióze s bobovitými
rostlinami
VODA
- 3 skupenství - pára, kapalina, plyn
- koloběh vody ( taky si máme maturanti nastudovat koloběh C a D z desek )
Vlastnosti vody - tlak - možnost života - v hlubinách už nic nežije
- hustota - nostnost větší než vzduch - slon X plejtvák - 6t X 100t
- hydrodynamický tvar, slizové buňky
- menší pohyblivost
- propustnost světla - jen do určitých hloubek - řasy nejsou nikdy hluboko
v hlubinách je tma - světélkující orgány živočichů
- rostliny - vlhkomilné = hydrofyty ( blatouch, rašeliník )
- suchomilné = xerofyty ( divizna, sukulenty )
PŮDA
- litosféra + činnost organismů- Litosféra musí zvětrat
- je pevná, kapalná a plynná = musí to být v rovnováze
- pórovitost - písčitá půda ( největší částice a málo vody )
- hlinitá - nejlepší
- jílovitá ( chybí vzduch, malé částice, voda je )
- sorubční schopnost - schopnost vázat vody a ionty
- teplota půdy - na povrchu kolísá, v hloubce je stabilní
- obsah iontů - chemické složení
důležité je pH - rašelinícj - kyselé půdy, břez, borůvka…

ještě nějaké ekologické pojmy...

3. dubna 2011 v 18:12 | Multivitamin.cz

OPTIMÁLNÍ PODMÍNKY EXISTENCI
- soubor nejvýhodnější faktorů

Ekologická valence : rozmezí podmínek ve kterých je organismus schopen existovat = tolerance,
adaptabilita
Liebigův zákon minima : jedna podmínka je limitujícím faktorem - např. poušť - voda.
Bioindikátory : organismy podle níž usuzujeme na složení prostředí ( lyšejník - a ted jsem to
zapomněla )
Areál výskytu druhu : Lední medvěd = Antarktida
Kosmopolité : Velký areál, smetánka, moucha…
Endemité : Malý areál výskytu druhu
Hatérie novozélandská, tasmánský čert…
Relikty: zbytky původních organismů ( tis červený na slapech )
Synantropní druhy : Doprovází člověka
Vrabec, bakterie, mouchy…
Biom : Soubor ekosystémů se společnými znaky
Tundra, tajga, step…
Podmínky existence - abiotické ( neživé )
- biotické ( živé )

EKOLOGIE

20. března 2011 v 22:24 | Multivitamin.cz
EKOLOGIE
věda o vztahu organismů a prostředí a o vzájemných vztazích mezi organismy
E. Haeckel - 1866 - Ekonomie přírody
Ekonomie
- mikroorganismů
- rostlin
- hub
- živočichů
- člověka
Ekonomie
- vodní - slaná
- sladká
- souš - pole, louka, step, savana
Ekonomie
- outekologie - vliv něčeho na jednotlivce nebo na jeden druh
- synekologie ( souhrnná ) - vliv přírody na skupinu organsmů
Spolupráce : geografie, geologie, klimatologie, chemie, matematika ( statistika ), fyzika, filodofi, právo, ekonomie ( u člověka) , etika, historie, estetika….
Ekologické pojmy:
Biotop :životní prostor organismů ( pták má větší biotop než hlemýžd )
Stanoviště : topograficky vymezený biotop
Lokalita
Naleziště
Populace: soubor živočichů určitého druhu v určitém prostoru a čase
Fytocenóza : rostlinstvo v určité oblasti ( louka za gymplem )
Ceocenóza : živočišstvo v určité oblasti
Biocenóza : rostlinstvo i živočišstvo
Ekosystém : biocenóza + neživé prostředí dané oblasti ( rybník - kapři, líni, žáby, since, řasy, doutníky, chemické složení vody, množství slunce, vítr, tlak..)
Vztah organismu a prostředí:
prostředí musí zajistit 1. Látky a energii pro metabolismus a růst
2. Odstranění zplodin metabolismu
3. Rozmnožování a uchování potomků
4. Ochranu před škodlivými…sakra, co je to az slovo? Kdo mi to řekne, tomu
dám lízátko
5. Optimální podmínky existence

genetika populací

7. března 2011 v 19:56 | já
Genetika populací
populace = soubor jedinců téhož druhu v jednom čase a prostoru
Genofond - četnost alel v % -p = alela dominantní ( 70% = 0,7 )
-q = alela recesivní ( 30% = 0,3 )
- četnost genotupů - AA = 30% = p2
- aa = 10% = q2
- Aa = 60% = 2 pq
Vliv - počet jedinců
- způsob rozmnožování
PANMIKTICKÁ POPULACE
- velká, nad 1000 jedinců
- náhodný výběr partnerů = panmixie
Hardy-Weinbergův zákon
p2 ( AA ) + 2pq ( Aa ) + q2 ( aa) = 1
LIBERÁLNÍ POPULECE ´AUTOGENICKÁ = IMBREDNÍ
- malá ( 10 - 100 )
- omezen výběr partnerů ( samooplození, samosprašnost )
- imbreeding = příbuzenské křížení
- nenáhodný výběr partnerů
- vrůstá frekvence homozygótů a klesá heterozygotů
- úplné vymyzení za 10 generací, pokaždé klesne o polovinu
- rozpadání na čisté linie

PROMĚNLIVOST a MUTACE

7. března 2011 v 19:42 | můžete hádat kdo
PROMĚNLIVOST
A) nedědičná - proměnlivost fenotypů vlivem prostředí
- modifikace = formy
- stejné genotypy, různé genotypy
- trvá pokud působí prostředí
B) dědičná - proměnlivost genotypů ( mění se genotyp i fenotyp )
1.Proměnlivost rozmnožování - segregace
- crossing over
- oplození
2.Mutace = změna kvality a kvantity genu
- vznik různých alel
- náhodné, trvalé, dědičné
- většina mutací svého nositele poškozuje
- jaderné X mimojaderné
- somatické X gametická
- recesivní X dominantní
- vitální X letální
- spontální, somatické X indukované
Mutageny - fyzikální - záření
- teplo - tepelný šok
- ultrzvuk
- chemické - genotoxické látky ( peroxidy, barviva, konzervační látky, pesticidy,
přepalované tuky )
Genové mutace - změna struktury genu , počet, pořadí nukleotidů
Chromozomová mutace = aberace - změna struktury chromozomu
- zlomení, připojení, přecházení
- většina letální
- charakteristická nemoc
Genomová mutace - změna počtu chromozomů v buňce
1. Polyploidie - větší počet - 3n, 4n, 5n
- rostliny větší plody apod.
2. Aneuplodie - 2n + 1
- 2n - 1
- 2n - 2
- Downův syndrom - trisomie 47 ( 21 XY kluk ) - přidaný chromozom
- 48 ( XXX ), 45 -X…
- trisomie : 3 chromozomy místo 2
- monosomie : 1 místo 2

dědičnost člověka

6. března 2011 v 21:58 | Multivitamin.cz
Genetika člověka
- stejné zákonitosti
- odlišné metodické přístupy= problémy
1. Humánní přístup - není pokusné křížení
- není selekce ( nevytrhám bílý hrách, a zavání to holocaustem )
2. Dlouhá generační doba
3. Malý počet potomků
4. Velký vliv prostředí - nenáhodný výběr - náboženství, vzdělání, výška
5. Složitý genom - 46 chromozomů - 70 000 genů, jeden gen 27 000 dvojic nukleotidů
- program HUGO 1990 USA - 2000. Genom byl popsán
Metody výzkumu
1. Pozorování - získání údajů
- statistické zpracování
2. Cytogenetický výzkum - DNA
- chromozomů
3. Gemelologický výzkum - výzkum dvojčat a trojčat
- jednovaječná - monozygotní = 100% geny
- dvojvaječné - dizygotní - jako kterýkoliv sourozenci, 50% shodných genů
- 1 dvajčata na 80 porodů
4. Genealogický výzkum - rodokmeny








5. Výzkum populací - panmiktické
frekvence alel v populaci a frekvence genotypů se zkoumá
např. v ČR má 1% lidí fenylketon urii…a pak vypočítat zbytek
DĚDIČNÉ CHOROBY
1. Choroby s dědičnou dispozicí
- polygenní dědičnost
- velký vliv prostředí
- označují se čísly od 0,1 do 0,9…čím více k 1, tím více dědičné
- vliv: ovzduší, váha, strava, stres, kouření, pohyb…
- alergie, astma, exémy, senná rýma, hypertenze ( vysoký krevní tlak ), vředové choroby, křečové
žíly, cukrovka II. typu, nádorová onemocnění
- neurózy = zvýšená dráždivost nervového systému
- "ochranný rodinný život" - co se smí a co ne, at se chorobám předchází

2. Vlastní dědičné choroby
- monogenní dědičnost, prostředí nemá vliv
- vznikají mutacemi
- jsou dědičné
a) molekulární choroby ( metabolické - nevím co, mám v tom nějak zmatek )
Autosomální :
- cystická fibróza - ztráta chloridových iontů
- velké pocení, ztráta vody
- žlázy produkují hleny, trubice se ucpávají
- životnost 2 - 20 let
- fenylketonurie - poškození mozku
- screening - povinné vyšetření u novorozenců
- dá se jí předcházet podáváním enzymů
- galaktosemie - nesnášenlivost galaktózy ( ta je v mléčné laktóze )
- bolesti, zvracení, průjmy novorozence
- řešení - dieta( bezmléčná )
- bezlepkovost - průjmy, jídlo se netráví
- bezlepková dieta
- albinismus - neschopnost syntézy melaninu
- bílá kůže, červené oči ( průsvitná cévnatka )
= dědičné recesivně autosomálně
- srpková anemie - mění se tvar červených krvinek = intermedialita
AA Aa aa ( ten se už dusí )


Gonosomální - hemofilie
- daltonismus ( barvoslepost )
- svalová distrofie - ubývá svalová hmota
- až v období puberty
- až zadušení
- pubertax prea cox - předčasná puberta ( např. už v šesti letech )

VZTAHY MEZI ALELAMI

5. prosince 2010 v 11:02 | Multivitamin.cz
VZTAHY MEZI ALELAMI
1. Úplná dominance a recesivita
Hrách - AA i Aa bude vždy červený. Jen aa by byl bílý.
Bílá je recesivní, červená dominantní
Ve fenotypu heterozygóta se projeví pouze jedna alela
2.Intermedialita = neúplná dominance a recesivita
nocenka AA = tmavě žlutý, heterozygot Aa = světle žlutý, recesivní homozygot aa = bílý
Ve fenotypu heterozygóta se projeví součet působení obou alel
3.Kodominance
krevní skupiny - skupina A je vůči 0 dominantní
                               - skupina B je vůči 0 dominantní

                              - 0 může být jen homozygot

                              - AB bude mít ten, jeho rodiče byli jeden A a druhý B
Ve fenotypu heretozygóta se projeví obě alely vedle sebe

Pojmy z dědičnosti organismů

5. prosince 2010 v 10:56 | Multivitamin.cz
POJMY:
Potomstvo - generace vzniklá pohlavním rozmnožováním
Křížení - hybridizace - pohlavní rozmnožování vybraných jedinců, základní metoda výzkumu genetiky
P - parentální generace - rodičovská generace
F - filiální generace - přímí potomci F1, další F2

                                  
  - generace potomstva, dceřinná generace
Dědičnost monogenní - sledujeme 1 gen, který představují 2 alely a daný znak

                                        
  - 1 gen velkého účinku - 2 alely - kvalitativní znak…
Dědičnost polygenní - X genů - 2X alel - 1 znak, např. výška, četnost květů

                                         - gen malého účinku - znak kvantitativní
Dědičnost autozomální - kde gen leží…gen leží na autosomu
Dědičnost gonosomální - gen leží na gonosomu
Monohibridismus - sledujeme 1 znak, 1 gen, 2 alely
Homozygót
- stejné alely daného genu, např. A červená, a bílá

                          AA - červený květ, aa = bílý květ
Heterozygót - různé alely daného genu Aa ( u hrachu by byl červený )

DĚDIČNOST ORGANISMŮ

5. prosince 2010 v 10:55 | Multivitamin.cz
DĚDIČNOST ORGANISMŮ
závisí na způsobu rozmnožování
1. NEPOHLAVNÍ
- starší
- rychlejší
- není evoluce
- základem pro nového jedince jsou buňky somatické, jedinec je stejný jako rodič, přímý pokračovatel

genotypově i fenotypově - KLON ( soubor stejných jedinců ) - klonování
Výhody:
- stále prostředí, dobře přizpůsobiví
- nemusí se setkat dva jedinci
- konkurence schopnost novým jedincům….nový nezmar vzniklý dělením už má žahavé buňky , ubrání se, sám se nají….to vajíčko ne
POHLAVNÍ
- mladší
- pomalejší
- zajišťuje evoluci
- gamety - spojení zcela náhodné - zygota - nový jedinec
- potomek není přímý pokračovatel, má jiný gametofyt a fenotyp než rodič.
- nová kombinace alel
Výhody:
- přizpůsobivější se měnícímu se prostředí
- zajišťuje proměnlivost - evoluce
Johan George/Řehoř Mendel - 1822 - 1884 - zakladatel genetiky ( pracoval s hrachem setým )
sledoval barvu květů, semen ( žluté, zelené ), tvar semen / svraštělá, kulatá ), velikost semen, tvar lusků (hladké, buřtovité ) - mendelovy zákony dědičnosti

Mimojaderné geny

2. prosince 2010 v 21:55 | Multivitamin.cz
>MIMOJADERNÉ GENY - mitochondrie, plastidy - malé kruhové molekuly DNA - teorie - endosymbióza - mitochondrie jsou bývalé bakterie žijící v symbióze s buňkou, plazmidy totéž, ale sinice - autoreprodukovatelné - množí se sami - jsou schopné syntézy látek jen pro sebe - doplňují jaderné geny, potomstvo má obvykle tyto geny ale pouze z matky , protože spermie je je jen jádro, kdežto vajíčko má i jiné vakuoly - Matroklinita = děděni mimojaderných genů po matce - např. panšované listí…je-li matka panšovaná je i potomek, po otci ale panšovaný nebude...

DĚDIČNOST BUNĚČNÁ

2. prosince 2010 v 21:49 | Multivitamin.cz
DĚDIČNOST BUNĚČNÁ
Dva typy buněk
1) PROKARYOTICKÁ BUŇKA
- bakterie, sinice, prochlorofyta
- jaderný genom - geny uloženy v jádře - nukleoid
- Jádro = 1 ktuhová molekula DNA = 1 chromozom - haploidní buňka - žádná mitóza, pouze replikace
- bakterium Coli               - 4500 genů v 1 molekula DNA

                                              -
je známa chromozomová mapa

                                              - operony
- mimojaderné geny - plazmidy - malé kruhové DNA

                                       - v cytoplazmě. Mají 2 - 100 genů

                                       - obsahují doplňkové informace ( např. patogenita - jakou nemoc bakterie


                                         způsobuje, rezistence vůče antibiotikum

                                       - genetické inženýrství
2)EUKARYOTICKÁ BUŇKA

- rostliny, houby, živočichové
- 2 chromozomové sady 2n - diploidní
- homologní chromozomy - stejný tvar, rozměr, geny, ale alely nemusí
                                                   - každý od jednoho jedince ( jeden za spemie, druhý z vajíčka
- heterologní - jsou různé
- autosomy - tělesné, somatické, nepohlavní, všechny krom 2
- gonosomy - pohlavní - vždy 2
- počet chromozomů u všech jedinců stejného druhu je stejný - chromozomové číslo
- člověk moudrý - 46 -2n - 2 gonosomy

                                                 - 44 autosomů

                              gamety - n - 1 gonosom

                                                    - 22 autosomů
-
dál např. šimpanz 48. Kůň 64. Rajče 24. Hrách 14, kachna 80, komár 6, kapr 106…
- nezáleží na stupni vývoje. Jen příbuzné druhy mívají podobně
- Locus - umístění genu na chromozomu
- Morgan - jednotka vzdálenosti mezi geny…podle pana Morgana
- karyotip - obraz chromozomů buněčného jádra
Chromozomové určení pohlaví - určují ho dva monozomy
- monozom X a Y
1. Savčí typ - drozofila ( podle octomilky )

- žena XX
- muž XY
- všichni savci
- většina hmyzu
- část ryb, obojživelníků a plazů
- dvoudomé rostliny
2. Ptačí typ - abraxas ( podle motýla )
- žena XY
- muž XX
- všichni ptáci
- motýli
- některý ryby, obojživelníci a plazi
- většina rostlin ( krom dvoudomých )
Včely, vosy - jen X - oplození XX = samice

                      - partenogeneze - vývoj neoplozených vajec
= samci
Vždy je přesně 50% šance na kluka či holku. Půlka spermií nese X a půlka Y

MOLEKULÁRNÍ GENETIKA

28. listopadu 2010 v 22:08 | Multivitamin.cz
ÚROVNĚ GENETIKY
1. Molekulární genetika ( nejmladší )
2. Buněčná genetika
3. Genetika organismů - rodičovská, dceřiná generace… ( nejstarší )
4. Genetika populační - četnost alel v populaci, krevní skupiny
MOLEKULÁRNÍ GENETIKA
DNA
- nositelka genetických informací
         - základní schéma genetiky
43 tripletů - 64 trojic, kombinací kodonů - tabulka
začátek genu - AUG - metionin - iniciační kodón
konec genu - UAA, UAG, UGA - kodony terminační

- 3 terminační - 61 kodujících aminokyseliny ( iniciační se může používat i dál )

GENY
1) Strukturní
- obsahují informaci pro syntézu jedné molekuly - určují m RNA

                          - mRNA - 1 bílkoviny ( 2 - 3% nejméně )

                        
- promotor - váže enzym RNA polymerázu

               - geny indukovatelné - aktivní v určitých podmínkách

               - geny konstitutivní - aktivní po celý život buňky
2) Regulační - regulují aktivitu jiných genů - je jich nejvíc.

                       - např. hrách - všechny buňky stejné geny, ale v zárodku budou aktivovány buňky ke

                         tvorbě škrobu, v listě k nečemu jinému….
3) Pro tRNA a rRNA - operon - souvislá řada genů kodujích jednu metabolickou dráhu              

GENETIKA

15. listopadu 2010 v 22:22 | Multivitamin.cz
GENETIKA
Věda o dědičnosti a proměnlivosti organismu
Pojmy:
Dědičnost - schopnost předávat vlohy z generace na generaci
                     - tendence ke stálosti
( jezevčík + jezevčík = jezevčík )
Proměnlivost = variabilita - snaha, aby se organismy lišili v individuálních vlastnostech
Vlastnost organismu = ZNAK     a) morfologické - barva, velikost a tvar těla
                                                                 
fyziologické - aktivita, metabolismus

                                                                
psychické - inteligence, talent, temperament

                                                              b) kvalitativní znaky - barva kvetení, očí, srsti, krevní skupina

                                                                   - určeny geny velkého účinku

                                                                 
- 1 gen je tvořen 2 alelami, prostředí nemá vliv

                                                                  Kvantitativní - výška, hmotnost, počet listů…

                                                                   - určeno geny malého účinku

                                                                 
- 1 gen i více alel ( 10 např. )
                                                                    - prostředí má vliv
Fenotyp - vnější projev genů v konkrétní podobě

              
- soubor znaků


            
- jedinci téhož druhu mají stejné znaky, ale v různé formě
Gen - úsek DNA kodující jednu bílkovinu

       - molekulární
předpoklad určitého znaku
        - ( gen pro rohatost nebo nerohatost, gen pro barvu srsti morčete…)
Alela - konkrétní forma daného genu ( gen pro barvu květu hrachu - alela červená a bílá - vyhraje
            červená ( proč? To bude v příštím pokračování )) gen obvykle zastoupen dvěma alelami
Genotyp - soubor genů organismu - uloženy v buňce prostě
Genom - soubor genů buněčného jádra - uloženy prostě v jádře

              
gen + prostředí = znak

              
genotyp + prostředí = fenotyp

              
genotyp je větší než fenotyp

                ne každá alela se objeví ve fenotypu…ale může se objevit v potomstvu
               
Mnohobuněčný organismus - genotyp všech buněk stejný - zygota, morula, blastula…stále

              
stejný gen v jádře

              
Fenotyp je různý - aktivace a inhibice jednotlivých genů

DIFERENCIACE BUNĚK

15. listopadu 2010 v 21:38 | Multivitamin.cz
DIFERENCIACE BUNĚK
-vyvoláno aktivací a inhibicí genů

1.Jednobuněční               - cysty, spóry

                             
- vyvolávají je vnější podmínky
2. Mnohobuněční - tkáně - vnitřní podmínky - okolní buňky, hormony, jádro buněk…

Kmenové buňky - zachovávají schopnost diferenciace, buňky v zárodku z pupeční šňůry, dokážou se diferencovat jakkoli - snaží se využít implantace ( ale kvůli náboženství a tak se to zatím nemohlo moc zkoumat ) a jsou také v kostní dřeni…dá se tím léčit a teĎ už jde spoustu peněz do výzkumu…
Nádorové buňky - buňka úplně ztratí své vlastnosti a úplně změní metabolismus
maligní transformace - buňka zdravá - buňka nádorová. Rychle se množí do shluků - metastází. Děje se v těle každého člověka, ale většinou je zničí imunitní systém.
Způsobují to karcinogeny - viry ( onkoviry ), ionizující záření…

BUNĚČNÝ CYKLUS

15. listopadu 2010 v 21:35 | Multivitamin.cz
BUNĚČNÝ CYKLUS
- od skončení jednoho dělení do skončení druhého dělení
- čas mezi dvěma děleními
G1 fáze = předsyntetická - příprava replikace
( syntéza ATP, enzymů, nukleotidů )
Hlavní kontrolní uzel - zastavuje dělení za špatných podmínek ještě před druhou replikou v chromozomu
S fáze = syntetická - dochází k replikaci
v každém chromozomu dvě molekuly DNA, dva chromatidy
G2 fáze- post syntetická - příprava cytokineze
probíhají syntézy - organel, bílkovin, fosfolipidů…
M fáze - mitotická - probíhá mitóza
Interfáze - g1 -G2 - není vidět mitotický aparát
Generační doba buňky                 - trvání buněčného cyklu
                                               - dáno geneticky
Extrémy - bakterie - 30 minut

              
- prvoci - 24 hodin ( to je dlouho! )
Regulace buněčného cyklu
1. Vnější podmínky - teplota ( např. horečka - bakterie se množí pomaleji ), kyslík, potrava…
2. Vnitřní podmínky - stimulátory

                                      - inhibitory
využití : antibiotika, insekticidy, herbicidy, fytohormony…

               podpora kvetení, zakořeňování, větvení, tvorba semen…

rozmnožování buněk

8. listopadu 2010 v 21:43 | Multivitamin.cz
Rozmnožování buněk
1. DNA - replikace
            - chromozom - 2 chromatidy, každá jedno vlákno DNA
                                   - spojeno centromerami
2. Jádro - karyokineze - mitóza         - buňka somatická 2n - 2 buňky 2n somatické
                                                           - růst J
                                  
- meióza - buňka 2n somatická - 4 n buňky pohlavní - gamety
                                  
- amitóza - buňka somatická 2n - 2 buňky nemocné, např. rakovina
MITÓZA
1. Profáze       - zánik jadérka a jaderní membrány
                        - ztluštění chromozomů ( stanou se viditelnými )
                        - vznik mitotického aparátu ( s dělícími vřeténky, centriolami = cytoskelet,

                          mikrotubuli, a astrosférou
2. METAFÁZE
- seřazení chromozomů ve střední rovině vřetenka a napojení sesterských

                       - chromatid k opačným centriolám
3. ANAFÁZE     - rozestup sesterských chromatid k opačnm centriolám
4. TELOFÁZE   - opak profáze, zahájena cytokineze ( dělení buňky )


MEIÓZA
buňka se rozdělí 2X, chromozomy 1X
1. Mitotické dělení - úplný cyklus - dělí se buňky i chromozomy
    Vznik tetrád= chromatidových bivalentů
2. Meiotické dělení - ekvační - žádná replikace - 4 haploidní buňky
2 procesy významné v genetice
Segregace - náhodný rozchod chromozomů do gamet
- otec A, matka a = dítě buďto a nebo A…
- AaBb = Ab nebo aB nebo AB nebo ab
Crossing over - výměna částí chromozomů - zvyšuje variabilitu ( chromozom se namíchá něco z obou )
3. Dělení buňky - cytokineze
- dostředivá - u živočišných buněk
- odstředivá - u rostlinných buněk

Metabolismus

31. října 2010 v 21:46 | Multivitamin.cz
Metabolismus
- látkový
- energetický
- anabolismus ( procesy skladné za dodání energie )
- katabolismus ( procesy rozkladné za uvolnění energie )
Energie                - 70% teplo
                - 30% ATP
ATP- adenosintrifosfát - nukleotid
               
ATP        - vzniká na mitochondriích
                - energetická konzerva
ATP - ADP + P + E            - anabolismus
                                               - příjem a výdej látek
                                               - pohyb
                                               - rozmnožování…
ADP - AMP + P +E - děje se jen těsně před smrtí
Katabolismus    - anaerobní ( bez kyslíku ) kvašení
- líh, ocet
                               - aerobní ( dýchání ) produkt CO2, H2O ( vzniká více energie než anaerobně )
ŘÍZENÍ METABOLISMU
Enzym - biokatalyzátor - apoenzym, bílkovinná část
                                               + koenzym, nebílkovinná složka
E + S ( substrát )= aktivovaný komplex- E +p ( produkt )
Enzymy se učastní aktivního komplexu, ale nespotřebovávají se
Vlastnosti enzymů
- urychlují a umožňují reakce
- učastní se tvorby aktivního komplexu
- snižují aktivační energie
- nespotřebovávají se
- vysoká účinnost
- vysoká specifičnost     - funkční( lyáza, dehydrogenáza )
                                                  specializaci určuje koenzym
                                               - substrátová ( sacharáza, maltóza )
                                              
jaký substrát se naváže, ovlivňuje apoenzym
ŘÍZENÍ REAKCÍ
- řízení syntézy enzymu ( jestli se vytvoří, nebo ne )
- změna struktury enzymu         - inhibice ( brždění )
                                                               - aktivace ( povzbuzení )

Inhibice enzymu
1. Kompetitivní = soutěživá
-
Inhibitor a substrát soutěží o aktivním centru na enzymu
2. nekompetitivní = nesoutěživá
- dvě aktivní centra
a důležitý je ten, který se naváže jako první
3.Allosterická ( podobná nekompetitivní )
navázání inhibitoru zm,ění strukturu enzymu tak, že se substrát nemůže navázat: ale jen jedno aktivní centrum, inhibitor se váže mimo.
4. inhibice substrátem ( produktem)
Proenzym= zymogen = neaktivní forma enzymu
pepsinogen - pepsin - aktivován HCl, trypsinogen - trypsin…

příjem a výdej látek buňkou

17. října 2010 v 12:20 | Multivitamin.cz
buňka - otevřená soustava
Buněčné povrchy :
Buněčná stěna
- u rostlin celulósa
- chitin - houby
- peptidoglykan u bakterií
- živočichové nemají
- permeabilní = neprovádá selekci
Cytoplazmatická membrána - všechny buŇky 
- semipermeabilní - selekce
- skládá se ze dvou vrstev fosfolipidů ( hydrofilní a lipofilní ), sacharidů a bílkovin

1. Difuze, osmóza - volné pronikání ( bez energie - snaha o vyrovnání koncentrací
    koncentrace - koncentrační spád, rychlost pronikání částic

2.Transport: bílkovinné přenašeče, nutná energie ATP
- otočení ( přes bílkovinné přenašeče )
- prostrčení ( mezi dvěmi bílkovinami kanálem )
probíhá i proti koncentračnímu spádu
přenáší se takto AK, Na+, K +...

3. Endocytóza : přestavba biomembrány, nutná energie
a) pinocytóza
- příjem roztoků vchlípením pinocytózního měchýřku
b) fagocytóza : příjem pevných látek, díky panožkám ( pseudopolia )

Výdej látek:
1. Difuze, osmóza
2. Transport
3. Exocytóza
                                                    

fyziologie buňky 1. Chemické složení

3. října 2010 v 17:48 | Multivitamin.cz
FYZIOLOGIE BUŇKY
Buněčná teorie : buňka je základní stavení jednotkou všech organismů.
Základní funkce buňky ( pro všechny stejné )    1.Chemické složení
                                                                                              2. Příjem a výdej látek a energií

                                                                                             3. Metabolismus

                                                                                             4. Regulace buněčných funkcí -                                                                                                  domluva- řízení
celého těla

                                                                                             5. Rozmnožování
1. CHEMICKÉ SLOŽENÍ
- voda 65% ( vliv: stáří, druh, podmínky…)
- látky anorganické - 3% ( k, Cl, P, Fe…)
- látky organické - 32%                 - bílkoviny12%

                                              - sacharidy 10%

                                              - lipidy 4%

                                              - NK 2%

                                              - speciální látky - barviva ( chlorofyl - rostliny ), heterocykly,
                                                 aminokyseliny,
steroidy, vitamíny, alkaloidy, terpeny…
Bílkoviny
Makromolekulární, monomér = aminokyselina ( 20 z toho 8 esenciálních ) ( korály )
Struktura :
nekonečné množství

                     spojení díky peptidové vazbě

                     primární struktura : počet a sekvence aminokyselin

                     sekundární struktura
         - šroubovice ( alfahelix )

                                                                 - skládaný list

                     terciální struktura        - globulárná ( kulovitá )

                                                          - fibrilární ( vláknitá )

                     kvartérní ( jen u některých )            - spojení molekul s určitou terciální   

                                                                                             strukturou,
panelární
výstavba 

                                                                              - hemoglobin
Denaturace : ztráta přírodních vlastností = ztráta terciální struktury   
- teplo
- chemikálie

Význam :    stavební

                 enzymy ( řídící funkce těla )
                  zásobní - zdroj energie

                 speciální funkce - krevní barviva, krevní skupiny ( aglutinogeny), protilátky 
                  ( antigeny) , hormony…



SACHARIDY (Polyhydroxyaldehydy/ polyhydroxyketony)
1.
Monosacharidy : ribóza, deoxyribóza, glukóza, fruktóza
2. Oligosacharidy ( do 10 ): sacharóza ( cukr) , laktóza ( mléčný cukt ), maltóza ( sladový cukr )
3. Polysacharidy - makromolekulární , monomér = glukóza-

                               - škrob, glykogen, celulóza, chitin, mucín…
Význam :    zdroj a zásobárna energie

                  stavba těl
LIPIDY
estery vyšších mastných kyselin ( ester - reakce alkoholu a kyseliny )
1. Jednoduché - jen kyselina a alkohol
- tuky

                                                               - oleje

                                                               - vosky
2. Složené - kyselina + alkohol + něco
- fosfolipidy, glykolipidy, metalolipidy…
Význam :    zásobarna energie

                     nepolární rozpouštědlo - lipofilní

                     ochrana ( kutikula )

                     tepelná izolace ( ledviny)

                     stavba těl ( fosfolipidy - mitochondrie, cytoplazmatická membrána )
NUKLEOVÉ KYSELINY
polynukleotidy - monomér - nukleotid
- DNA
(deoxyribonukleová )
- RNA   (ribonukleová)
Složky
báze
DNA
RNA
Cukr

2 deoxyribóza
ribóza
Heterocyklická báze
purinová
adenin, guanin
adenin, guanin

pirimidová
cytosin, thymin
cytosin, uracil



- nukleosid - fosfát ( zbytek kyseliny fosforečné ) - nukleotid
Komplementarita bází :    vodíkové můstky
                                               Adenin - thymin ( uracil )
                                               guanin - cytosin
                         purinová báze                        pyramidová báze
STRUKTURA
primární        - počet a sekvence nukleotidů
sekundární
- DNA - dvouvláknová šroubovice
                         - RNA jednovláknová, někdy zprohýbaná, menší


RNA:
1. mRNA - mediátorová = iRNA informační
   Určuje pořadí aminokyselin v bílkovině.
   1 aminokyselina je určena 3 nukleotidy = kodon, triplet
2. tRNA transferová

Přináší aminokyseliny na mRNA.

Nese antitriplet, antikodon, ten nasedá na kodon ( triplet )
3. rRNA ribozomová

Součást ribozomů, které se napojí na mRNA aby proběhla syntéza bílkovin
ČINNOST NUKLEOVÝCH KYSELIN
1. Replikace: zdvojení molekulu DNA za vzniku dvou stejných moleku DNA ( každé vlákno si dotvoří druhou půlku )
Předchází dělení buňky
- uchovává dědičnost
dělení ( s fáze buněčné cyklu ) : 1.DNA - 2.Chromosom - 3.Jádro - 4.Buňka
2.Transpirace : popis sekvence nukleotidů DNA do sekvence RNA ( místo thyminu uracil ).
Jadérko - rRNA
3.Translace: přepis sekvence nukleotidů mRNA ( tripletů ) do sekvence aminokyselin v bílkovině.
ZÁKLADNÍ SCHÉMA GENETIKY
DNA                - replikace 2DNA - uchování dědičnosti

                        - transkripce - translace( proteosyntéza ) - bílkovina - realizace dědičnosti

1.vlákno DNA
AAC
GGT
ATG
CCA
GCC
mRNA
UUG
CAA
UAC
GGU
CGG

leucin
glutamin
tyrosin
glycin
Arginin
2.vlákno DNA
TTG
CAA
TAC
GGT
CGG

Biologie člověka

10. října 2009 v 16:23 | Kachna
  • vědy podílející se na biologii člověka-anatomie
-fylogeneze
-antropologie
  • hierarchické uspořádání (stupňovité)
buňka->tkáň->orgán->orgánová soustava->člověk
  • homeostáze - stálost vnitřního prostředí (potřebná pro zdraví)
  • vývoj biologie člověka - Strarověk (filozofie, lékaři)
-Aristoteles
-Hipokrates
-Asklépious - Aescolopus
-Galeos
-Avicenna
-Středověk - stagnace, církevní dogmata
-Novověk - rozvoj
-Ján Jenský - 1. veřejná pitva
-Jiří Procháska - rektor UK - nervová soustava
-Jan Evangelista Purkyně-zakladatel fiziologie

Opěrná a pohybová soustava

  • fylogeneze
1) bičíky, panožky, brvy, ondulující membrána (prvoci)
2) 2 nebo více vrstev svalů (ploštěnci, kroužkovci)
3) spojení svalů a kostry-schránky
-vnější-hmyz-hladký sval upnutý na vnější kostru z chytinu
-vniřní-příčně pruhovaný sval upnutý na kost z vápníku

Kostra obratlovců
  • chrupavka->kost=osyfikace(ryby)
  • kosti
1. páteř(chorda dorsalis)
2.lebka-neurokranium
-viscerokranium=splanchokranium - u člověka
3.hrudní obratle, žebra, kost prsní

Kostra člověka

  • opora
  • pohyb
  • ochrana
  • tkáň - vazivo(mezibuněčná hmota,bílkoviny,polysacharidy)
-chrupavka (vlákna, vláknité bílkoviny-pružnost,kolagen a elasten)
-kost (buňky-osteoblasty - mezibuněčná hmota a osteocity-vlastní kostní buňky)
  • organické látky dodávají pružnost
  • anorganické-65%-vápenaté látky-dodávají tvrdost a křehkost

























































  • Haversonovy kanálky+lamely (představte si hromadu sostřednejch kružnic,obrázek nehledam)

  • spojení kostí - pevné - chrupavky(hrudník)
-švy(lebka)
-srůst(kost pánevní+křížová)
-kloubní-kloubní hlavice
-kl.jamka
-kl. chrupavka
-kl.maz(=synovie-výživa, tření, přilnavost)
-kl. vazivo

Rozdělení kostí

  • 1.podle tvaru:
  • -dlouhé
  • -krátké (obratle, patní kost)
  • -ploché (lopatka, pánev, prsní kost)
  • -drobné (sluchové kůstky, hrášková)
  • 2. podle umístění
  • -lebka (kostra hlavy)
  • -kostra trupu (páteř, hrudník)
  • -kostra končetin (pletenec, vlastní kostra končetiny)

Páteř

  • 33-34 obratků
  • 2x esovitě prohnutá(lordoza=prohnutí dopředu,kyfoza=prohnutí dozadu)
  • obratle: a) 7 krčních-1. Atlas(nosič)-lebka dosedá dvěma kloubníma ploškama, umožňuje kývavý pohyb -2.Axis(čepovec)-zajišťuje otáčení
  • b) 12 hrudních obratlů->žebra->hrudní koš
  • c) 5 bederních- nejmasivnější
  • d) křížové-srůst->kost křížová
  • e) kostrční-redukovány 4-5
  • rudyment-zakrnělý orgán(ocas)
  • stavba obratle
  • -tělo
  • -obratlový oblouk->mícha
  • -výběžky (trnový, boční)

Lebka

  • neurokranium:splanchokranium (2:1)
  • neurokranium
  • -čelní kost(1)
  • -temenní kost(2)
  • -týlová kost(1)-dvě kloubní plošky+týlní otvor-mícha do lebky
  • -spánková(kostěný labyrint->vnitřní ucho)
  • -klínová kost-turecké sedlo->hypofíza
  • splanchokranium
  • -dolní čelist(1)
  • -horní čelist(2)
  • -lícní kosti(2)
  • -patrové(2)
  • -nosní(2)
  • -čichové(1)
  • -radličná(1)-kostěný základ pro nosní přepážku
  • -nosní skořepy(4)čichové sliznice
  • -slzní(2)

Hrudník

  • předozadně zploštělý
  • 12 hrudních obratlů->12 párů žeber
  • 7párů pravé->kost prsní
  • 3 páry nepravé-na poslední pravé žebro
  • 2 páry volné

Kostra končetin

  • horní-pletenec=lopatka+kost klíční
  • vlastní končetina:
  • -ramenní kost
  • -vřetení kost
  • -loketní kost
  • -zápěstí (8)
  • -záprstí (5)
  • -články prstů (14)
  • palec od těla-anatomické postavení (vřetení a loketní souběžně)
  • palec k tělu - fyziologické postavení(kříží se)

  • dolní-pletec=kyčelní kost, sedací kost, stydká kost
  • vlastní končetina
  • -stehení kost
  • -čéška
  • -holení kost
  • -lítková kost
  • -zánártí(7)
  • -nártí(5)
  • -články prstů(14)

Onemocnění

  • osteoporoza-řídnutí kostí, úbytek vápníku, lámavost
  • artritida-zánět
  • artroza-opotřebování
  • dna-ukládání kyselina močové
  • skolioza-špatné zakřivení páteře
  • zlomeniny, výrony,vykloubení
 
 

Reklama

SPAMY MAŽEME...