Charakteristika: - nerozlišené tělo - stélka - nerozlišená pletiva ( svazky cévní ) - vodní i suchozemské - symbióza - autotrofní výživa ( mají dva chlorofyly )
Význam - producenti organických látek a kyslíku ve vodě - potrava člověka ( želatiny , agar ,pečivo, cukrovinky ) - potrava živočichů - průmyslová suroviny ( agar = želatina , jód…) - horotvorná činnost ( křemíkaté schránky - křemelina ) - čištění odpadních vod
Tři vývojové větve ( podle obsahu chlorofylů ) 1. Červená - oddělení Ruduchy- červené řasy = Rhodofyta ( chlorofyl A + D ) 2. Hnědá - oddělení hnědé řasy = Chromofyta ( chlorofyl A+C ) 3.Zelená - oddělení krásnoočka = euglenofyta , zelené řasy = chlorofyl ( chlorofyl A+B )
Systematika : třídění rostlin Evoluce : vývoj , fylogeneze
Systémy třídění a) Umělé ( zakladatel Karl Linné ) třídění podle podobnosti. b) Přirozené ( zakladatel je Ch. Darwin ) třídění podle evoluce.
PŘIROZENÉ Binomická nomenklativa - podvojné názvosloví Systematické jednoty ( taxony ) Říše : rostliny Oddělení : krytosemenné Třída : jednoděložné Řád : lipnicotvaré Čeleď : lunicovité Rod : Lipnice Druh : Luční
25. března 2008 v 19:17 | Multivitamin.cz (doplnila Domča)
FYZIOLOGIE ROSTLIN - věda o činnosti rostlin - Složení rostlinného těla 1.H2O ( na jejím množství má vliv druh rostliny , věk , stav a daný orgán ) 2.Sušina ( její množství můžeme zjistit tak , že vezmeme např. 100g. salátu a necháme vysušit. Jakmile přestane ubývat jeho hmotnost , vypařila se všechna voda. Zvážíme a zjistíme že sušina tedy váží např. 30g. Vezmeme sušinu a spálíme jí . Uniknou všechny organické látky až zůstanou jenom anorganické - popel , např. 3g. Salát by tedy obsahoval 70% vody , 27% organických látek a 3% anorganických.)
Význam vody - rozpouštědlo - zdroj vodíku a kyslíku pro metabolismus - tepelná regulace
Vodní režim - příjem vody a roztoků - rozvod vody a roztoků - výdej vody a roztoků
PŘÍJEM VODY A ROZTOKŮ K tomu napomáhá kořen a kořenové vlášení ( které výrazně zvětšuje jeho plochu ) 1.Difuze - není potřeba energie - snaha o vyrovnání koncentrací - mezi dvěma prostory kde je různá koncentrace je propustná blanka a roztoky (např.NaCl a voda ) se rovnoměrně přeskupují )
2.Osmóza - osmotický tlak mezi dvěma prostory kde je různá koncentrace roztoků je polopropustná membrána ( semipermeabilní ) - cytoplazmatická membrána , se přeskupuje pouze roztok s menší koncentrací ( pokud jsem to správně pochopila )
3.Hydratace ( bobtnání ) - schopnost organických látek vázat vodu
Příjem - aktivní - vnitřek buňky ( nutná energie ) - pasivní - interceluláry ( bez energie )
VEDENÍ VODY Nižší rostliny - difuze Vyšší rostliny- svazky cévní
VÝDEJ VODY 1.Transpirace ( výdej vody v podobě páry ) - průduchové 98 % - kutikulární
Gutace - vytlačení kapičky vody
Faktory - množství vody - teplota vzduchu - vítr ( prodění vzduchu ) - stav listů a průduchů - kutikula
Z přijaté vody spotřebuje rostlina 0.5% vody a zbytek odpaří !!!
ORGANICKÉ LÁTKY V ROSTLINĚ A) SACHARIDY 1. Monosacharidy ( Glukóza , Fruktóza ) 2. Disacharidy ( sacharóza , maltóza ) 3 .Polysacharidy - makromolekulární ( celulóza , škrob , chitin a glykogen ) Sacharidy jsou zdrojem a zásobárnou energie a tvoří buněčnou stěnu (celulóza, škrob, chytin).
B) BÍLKOVINY Polyméry- mér = aminokiselina ( aminokiselin existuje dvacet , množství bílkovin je nekonečné , neexistují dvě stejné , protože aby se z aminikiselin vytvořila bílkovina , musí se jich dát dohromady nejméně 1000 ) Význam - stavba těla - zásobárna energie - enzymy - biokatalyzátory - hormony
C)NUKLEOVÉ KYSELINY - makromolekuly - polyméry - nukleotid ( 4 druhy ) - RNA ( ribonukleová kyselina ) - ribozomy - DNA ( deoxiribonukleová kyselina ) - chromozomy - uchování , přenos a realizace dědičnosti.
D)LIPIDY -tuky -oleje -vosky -fosfolipidy Význam: - zásobárna energie
houby a rostliny- oleje
živočichové- tuky (2x výživnější než oleje)
- rozpouštědlo ( oleje ) - ochrana ( kutikula ) - stavební funkce (biomembrána )
E)BARVIVA 1.Lipofylní (rozpustné v oleji ) - barviva plastidů - Chlorofyl - xantofyly -karoteny 2.Hydrofylní ( rozpustné ve vodě ) - barviva vakuol - antokyany - flavony
F) ALKALOIDY (mléčnice) Vyskytují se u rostlin mákovitých, pryskyřníkovitých , lilkovitých - morfin , opium , kodein , atrofin , nikotin.... drogy
D)TERPENY - silice , vonné látky ( levandulová , citronová , růžová...) - vitamíny ( A ) - přírodní kaučuk METABOLISMUS Přeměna látek a energií v tělech organizmů
- Anabolismus ( procesy skladné , potřeba energie ) - Katabolismus ( procesy rozkladné , za uvolnění energie )
ATP : Adenosintrifosfát , energetická konzerva Význam : přenos energie , zásobárna energie , uvolňování energie.
ATP - P+ ADP +E E= anabolismus, pohyb, světlo , příjem a výdej látek…
ADP +E + P - ATP vznik na mitochondriích
FOTOSYNTÉZA
anabolický proces Přeměna látek anorganických ( H2O , CO2 ) na látky organické ( glukóza , O2 ) za využití světelné energie Význam : Jediný zdroj organických látek a energie, hlavní zdroj kyslíku.
Rovnice : CO2 + 12H2O + E - chlorofyl - C6H12O6 + 6O2 + 6H2O nutný je chlorofyl -A- exicitace elektronu - vznik ATP
Průběh: 1) Fáze světelná , prvotní - nutné světlo (→probíhá ve dne) a) Fotolýza vody ( rozklad vody světlem) b) Fotofosforilace - vznik ATP
Výsledek:- zisk: 02, ATP, H+ + enzym
2)Fáze temnostní , sekundární - není nutné světlo
a) redukce CO2 pomocí H+ na glukózu (C6H12O6) za využití ATP
b) metabolická dráha- Calvinův cyklus
FAKTORY: množství CO2 a H2O , světlo ( kvalita a kvantita ) a teplota ( maximum , optimum, minimum ), minerální látky , enzymy ,stav rostliny ( stáří , chloroplasty, kutikula , plocha listů…)
ROSTLINNÝ KATABOLISMUS Dochází ke štěpení látek , kvůli zisku energie a vzniku ATP disimilace
1) Aerobní (potřeba O2, dýchání , probíhá v mitochondriích) 2) Anaerobní bez O2 = kvašení - lihové, octové, mléčné ) více energie vznikÁ při aerobním…
VÝŽIVA ROSTLIN 1) Autotrofní - sám si vyrobí organické látky , zdroj C - CO2 a) fotoautotrofie , zdroj E - světlo b) Chemoautotrofie , zdroj E je oxidační reakce - bakterie ( sirné , železité a dusíkaté )
2) Heterotrofní - zdroj C je organická látka a) saprofité ( hniložijné )- hnilák, choroš
b) parazité
- holoparazité: všechny organické látky přijímají z hosti. organismu
- hemiparazité: přijímá jen některé org. látky
3) Mixotrofie - smíšená výživa - řasy
- v podmínkách, kde je dostatek C jsou heterotrofní, tam kde jich není dostatek se stavají autotrofní - Masožravé rostliny ( láčkovka , mucholapka )
- dusíkaté látky si berou se živočichů
-ostatní látky získávají fotosyntézou
4) Symbióza ( soužití )
- autotrofní organismus+ heterotrohní organismus →poskytují si navzájem látky
- lišejníky: řasa+houba
- mykorhýza: houba+ vyšší rostlina
-hlízovité bakterie + bobovité rostliny
Růst rostlin 1.Růst dělivý ( množení buněk v oblasti meristémů ) 2.Růst prodlužovací ( zvětšování buněk , nasávání H2O ve vakuolách ) 3.Růst difereliační (u něj nemám nic poznamenáno...ale např Jarda o něm určitě něco ví!)
VÝVOJ ROSTLIN - ONTOGENEZE 1.Zygóta 2.Zárodek 3.Fáze vegetativní 4.Fáze generativní 5.Stáří 6.Smrt
Délka života
- program je utvářen v zygótě Extrémy: - týdny ( osivka jarní ) - staletí ( sekvoje )
Rostliny jednoleté ( obilí kukuřice ) Rostliny dvouleté ( mrkev, řepa, zelí ) -1.rok fáze vegetativní, -2.rok fáze generativní
Rostliny víceleté -trvalky -dřeviny
Dormance = vegetační klid
Monokarpické rostliny - kvetou a plodí jednou za život ( jednoletky, dvouletky ) Polykarpiké - kvetou a plodí mnohokrát za život ( trvalky , dřeviny )
Faktory A)Vnitřní - fytohormony - stimulátory ( auxiny ) ( ty něco jako podporují...třeba klíčivost atd...) - inhibitory ( kyselina axisová ) ( ty naopak zabrždují v něčem vývoj...např.zabránění klíčivosti brambor ) Využití- sintetická výroba - podpora klíčivosti, květení , zakořenování , bezsemenost plodů, zabránění klíčivosti brambor, hubení plevelů, zpevnocání stonků, podpora rozvětvování...
B)Vnější a) teplota - chladnomilné rostliny - teplomilné rostliny
- teplotní maximum - teplotní minimum - ultramaximum a ultraminimum ( rostlina umírá )
b)Světlo
1.) množství a kvalita - světlobytné rostliny - stínobytné rostliny 2.) fotoperioda :
-střídání světla a tmy - den a noc
- jaro, léto, podzim, zima ( v korodoru vždy je prima :-D)
Aby rostlina přešla z fáze vegetativní do fáze generativní potřebuje určité podmínky... Světelná stádia - Rostliny krátkodenní ( mín než 12h. světla ) kvetou na podzim. ( Astry, chrizantémy, rýže tabák...) -Rostliny dlouhodenní ( víc než 12h. světla ) kvetou hlavně v létě. ( růže , brambor...) -Rostliny neutrální ( těm je to jedno ) ( můškát, smetánka lékařská...)
U rostlin , u kterých chceme aby kvetly můžeme úmyslně zasvětlovat a nebo naopak zastínovat aby nekvetly ( např. u zeleniny )
c)O2 d) živiny e) CO2 f) H2O g) negativní vlivy - exhalace ( víte někdo, co to je ? ) ,solení, ropné lítky, pesticidy. herbicidy, prach, výfukové plyny...)
ROZMNOŽOVÁNÍ ROSTLIN - Cílem je zachování druhu
1)NEPOHLAVNÍ ( nová rostlina z jednoho jedince , stejné genetické vlastnosti - klony , nezajištují evoluci a vývojově jsou starší…) a) Výtrusy ( mechy kapradiny ) b) Dělení ( jednobuněční ) c) Pučení ( kvasinky ) d) Vegetativní rozmnožování
2. POHLAVNÍ - účast dvou jedinců - různé genetické vlastnosti - zajišťují evoluci - vývojové mladší - splývání gamet - zygota - nový jedinec
STŘÍDÁNÍ POHLAVNÍHO A NEPOHLAVNÍHO ROZMNOŽOVÁNÍ Rodozměna ( metageneze ) Dvě generace- 1.Sporofyt (S) - nepohlavní generace - nepohlavní rozmnožování - spóry - diploidní buňky - život na souši 2. Gametofyt (G) - pohlavní rozmnožování - gamety - haploidní buňky - život ve vodě
oplození - mění se gametofyt na sporofyt
Ve vývoji dochází k reakci gametofytu a rozvoji sporofytu. Přizpůsobování se k životu na souši
OBECNÉ VLASTNOSTI ORGANIZMŮ
1) KORELACE : vzájemné ovlivňování částí rostlin ( když se dál nemůže rozrůstat kořen, nemůže se dál rozrůstat i nadzemní část rostliny )
2) POLARITA : každá rostlina má horní a dolní pól. To je důležité vědět např. při roubování a řízkování ( nemůžete tam dát tu novou větev vzhůru nohama , páč by se neuchytila ).
3) REGENERACE : sebeobnova ( řízkování , hojení ran , vznik hojivých meristémů )
4) PERIODOCITA : Opakování cyklů. Je denní ( fotosyntéza , dýchání ) a roční ( doba kvetení, shazování šišek, dormance )
1) KORELACE : vzájemné ovlivňování částí rostlin ( když se dál nemůže rozrůstat kořen, nemůže se dál rozrůstat i nadzemní část rostliny )
2) POLARITA : každá rostlina má horní a dolní pól. To je důležité vědět např. při roubování a řízkování ( nemůžete tam dát tu novou větev vzhůru nohama , páč by se neuchytila ).
3) REGENERACE : sebeobnova ( řízkování , hojení ran , vznik hojivých meristémů )
4) PERIODOCITA : Opakování cyklů. Je denní ( fotosyntéza , dýchání ) a roční ( doba kvetení, shazování šišek, dormance )
POHYBY ROSTLIN Všechny pohyby se dělí na - Pasivní ( způsobuje je voda, vítr , živočichové…) - Aktivní
Aktivní pohyby se dělí na a) Fyzikální ( otevírání šišek ) b) Vitální
Další dělení a) Negativní ( jde od podmětu…např. od světla ) b) Pozitivní ( jde k podmětu…např. k světlu, teplu…)
TAXE : Pohyby celých těl rostlin z místa na míst vyvolané nějakým podmětem ( nejčastěji u řas ). a) Fototaxe ( pohyby za světlem/od světla ) b) Chemotaxe ( u hnojiv , chemikálií…)
TROPISMY : Orientované pohyby částí těl. a) Fototropismus ( podmět je světlo ) b) Geotropismus ( podmět je zemská přitažlivost ) c) Chemotropismus ( podmětem jsou chemikálie, hnojiva…) d) Termotropismus ( podmět je teplo )
NASTIE : Neorientované pohyby částí těl ( Jako, že se pohyb nevykonává za podmětem, ale je vždycky stejný. Ať světlo pomalu zachází z levé, či pravé strany, kytka stejně zavře květy ne, že by je zavřela jen na jedné straně…) a) Fotonastie ( podmět je světlo ) b) Termonastie ( podmět je teplo - např. otevírání a zavírání květů ) c) Seismonastie ( podmětem jsou otřesy ) d) Chemonastie ( podmětem jsou chemikálie , hnojiva… )
1)NEPOHLAVNÍ ( nová rostlina z jednoho jedince , stejné genetické vlastnosti - klony , nezajištují evoluci a vývojově jsou starší…) a) Výtrusy ( mechy kapradiny ) b) Dělení ( jednobuněční ) c) Pučení ( kvasinky ) d) Vegetativní rozmnožování
2. POHLAVNÍ - účast dvou jedinců - různé genetické vlastnosti - zajišťují evoluci - vývojové mladší - splývání gamet - zygota - nový jedinec
STŘÍDÁNÍ POHLAVNÍHO A NEPOHLAVNÍHO ROZMNOŽOVÁNÍ Rodozměna ( metageneze ) Dvě generace- 1.Sporofyt (S) - nepohlavní generace - nepohlavní rozmnožování - spóry - diploidní buňky - život na souši 2. Gametofyt (G) - pohlavní rozmnožování - gamety - haploidní buňky - život ve vodě
oplození - mění se gametofyt na sporofyt Ve vývoji dochází k reakci gametofytu a rozvoji sporofytu. Přizpůsobování se k životu na souši
Ps. Nechápu to , takže jen doufám, že vám ty výpisky dávaj logiku...
VÝVOJ ROSTLIN - ONTOGENEZE 1. Zygóta ( oplození ) 2. Zárodek 3. Fáze vegetativní 4. Fáze generativní 5. Fáze stáří 6. Smrt
DÉLKA ŽIVOTA Extrémy - Týdny ( osivka jarní ) - Staletí ( sekvoje )
DĚLENÍ Rostliny jednoleté ( obilí , kukuřice ) Rostliny dvouleté ( mrkev , řepa , zelí ) - 1.rok fáze vegetativní - 2.rok fáze generativní Rostliny víceleté - Trvalky - Dřeviny
POJMY Dormance : vegetační klid Monokarpické rostliny - kvetou jednou za život ( jednoletky , dvouletky ) Polykarpické rostliny - kvetou a plodí mnohokrát za život ( trvalky , dřeviny )
FAKTORY A) Vnitřní :Fytohormony - stimulátory ( auxiny ) - podporují například klíčivost , kvetení , rozvětvování… - inhibitory ( kyselina axisová ) - zabraňují klíčení brambor, zajišťují bezsemenost plodů, hubení plevele… B) Vnější a) Teplota - optimum ( tak akorát ) - minimum ( ultraminimum - rostlina umírá ) - maximum ( ultramaximu - rostlina umírá ) Rostliny - chladnomilné - teplomilné b) Světlo - světlobytné - stínobytné Fotoperiodocita : střídání světla a tmy - den , noc - jaro ,léto , podzim, zima ( v koridoru vždy je prima )
Aby rostlina přešla z fáze vegetativní do fáze generativní potřebuje určité podmínky. U rostlin , u kterých chceme aby kvetly, můžeme zasvětlovat a nebo například u zeleniny zatemňovat, aby nekvetla. Světelná stádia - Rostliny krátkodenní ( potřebují míň než 12 hodin světla ) - kvetou na podzim ( astry , chryzantémy, rýže , tabák ) -Rostliny dlouhodenní (potřebují víc než 12 hodin světla ) - kvetou hlavně v létě ( růže , brambory ) -Rostliny neutrální ( muškát, smetánka lékařská )
Stádium jarovizace - vystavování rostlin nízkým teplotám, aby vykvetly ( ozim - vykvete až po zimě )
c) O2 d) Živiny e) CO2 f) H2O g) Negativní vlivy - exhalace , solení , ropné látky , pesticidy , herbicidy , prach, výfukové plyny…
Růst rostlin 1.Růst dělivý ( množení buněk v oblasti meristémů ) 2.Růst prodlužovací ( zvětšování buněk , nasávání H2O ve vakuolách ) 3.Růst difereliační ( u něj nemám nic poznamenáno...ale např.Jarda o něm určitě něco ví! )
Vývoj Rostlin - Ontogeneze 1.Zigóta 2.Zárodek 3.Fáze vegetativní 4.Fáze generativní 5.Stáří 6.Smrt
Délka života Extrémy -týdny ( osivka jarní ) -staletí ( sekvoje ) Rostliny jednoleté ( obylí kukuřice ) Rostliny dvouleté ( mrkev, řepa, zelí ) -1.rok fáze vegetativní, -2.rok fáze generativní Rostliny víceleté -trvalky -dřeviny Dormance = vegetační klid Monokarpické rostliny - kvetou a plodí jednou za život ( jednoletky, dvouletky ) Polykarpiké - kvetou a plodí mnohokrát za život ( trvalky , dřeviny )
Faktory A)vnitřní - fytohormony - stimulátory ( auxiny ) ( ty něco jako podporují...třeba klíčivost atd...) - inhibitory ( kyselina axisová ) ( ty naopak zabrždují v něčem vývoj...např.zabránění klíčivosti brambor ) Využití- sintetická výroba - podpora klíčivosti, květení , zakořenování , bezsemenost plodů, zabránění klíčivosti brambor, hubení plevelů, zpevnocání stonků, podpora rozvětvování...
B)Vnější a) teplota -chladnomilné rostliny -teplomilné rostliny
- teplotní maximum - teplotní minimum - ultramaximum a ultraminimum ( rostlina umírá ) b)Světlo - světlobytné rostliny - stínobytné rostliny fotoperioda : střídání světla a tmy - den a noc - jaro, léto, podzim, zima ( v korodoru vždy je prima :-D)
Aby rostlina přešla z fáze vegetativní do fáze generativní potřebuje určité podmínky... Světelná stádia - Rostliny krátkodenní ( mín než 12h. světla ) kvetou na podzim. ( Astry, chrizantémy, rýže tabák...) -Rostliny dlouhodenní ( víc než 12h. světla ) kvetou hlavně v létě. ( růže , brambor...) -Rostliny neutrální ( těm je to jedno ) ( můškát, smetánka lékařská...)
U rostlin , u kterých chceme aby kvetly můžeme úmyslně zasvětlovat a nebo naopak zastínovat aby nekvetly ( např. u zeleniny )
ORGANICKÉ LÁTKY V ROSTLINĚ A) SACHARIDY 1.Monosacharidy ( Glukóza , Fruktóza ) 2.Disacharidy ( sacharóza , maltóza ) 3.Polysacharidy - makromolekulární ( celulóza , škrob , chitin a glykogen ) Sacharidy jsou zdrojem a zásobárnou energie a tvoří buněčnou stěnu.
B) BÍLKOVINY Polyméry- mér = aminokiselina ( aminokiselin existuje dvacet , množství bílkovin je nekonečné , neexistují dvě stejné , protože aby se z aminikiselin vytvořila bílkovina , musí se jich dát dohromady nejméně 1000 ) Význam - stavba těla - zásobárna energie - enzimy - biokatalizátory - hormony
Fyziologie rostlin - věda o činnosti rostlin -Složení rostlinného těla 1.H2O ( na jejím množství má vliv druh rostliny , věk , stav a daný orgán ) 2.Sušina ( její množství můžeme zjistit tak , že vezmeme např. 100g. salátu a necháme vysušit. Jakmile přestane ubývat jeho hmotnost , vypařila se všechna voda. Zvážíme a zjistíme že sušina tedy váží např. 30g. Vezmeme sušinu a spálíme jí . Uniknou všechny organické látky až zůstanou jenom anorganické - popel , např. 3g. Salát by tedy obsahoval 70% vody , 27% organických látek a 3% anorganických.)
Význam vody - rozpouštědlo - zdroj vodíku a kyslíku pro metabolismus - tepelná regulace
Vodní režim - příjem vody a roztoků - rozvod vody a roztoků - výdej vody a roztoků
PŘÍJEM VODY A ROZTOKŮ K tomu napomáhá kořen a kořenové vlášení ( které výrazně zvětšuje jeho plochu ) 1.Difuze - není potřeba energie - snaha o vyrovnání koncentrací - mezi dvěma prostory kde je různá koncentrace je propustná blanka a roztoky ( např.NaCl a voda ) se rovnoměrně přeskupují )
2.Osmóza - osmotický tlak mezi dvěma prostory kde je různá koncentrace roztoků je polopropustná membrána ( semipermeabilní ) - cytoplazmatická membrána , se přeskupuje pouze roztok s menší koncentrací ( pokud jsem to správně pochopila )
3.Hydratace ( bobtnání ) - schopnost organických látek vázat vodu
Příjem -aktivní - vnitřek buňky ( nutná energie ) -pasivní - interceluláry ( bez energie )
VEDENÍ VODY Nižší rostliny - difuze Vyšší rostliny- svazky cévní
Mají stupňovité ( hierarchické ) uspořádání 1)BUŇKA 2)PLETIVA - soubor buněk stejného tvaru a funkce - plasmodesmy ( spojující pletiva )
ROZDĚLENÍ a)Podle vzniku 1.Pravá ( vznikají množením buňky ) 2.Nepravá ( seskupení buněk )
b) Schopnosti se dělit 1.Dělivá, meristémy ( mají velká jádra ) 2.Trvalá ( ztratily schpnosti se dělit )
c) Podle tlouštky buněčné stěny 1. Parenchym ( mají úzkou b.s.Nejsou na sebe namačkané a mezi nimi jsou mezery -introculáry ) 2. Sklerenchym (mají rovnoměrně tlusté b.s. - například pecky ) 3.Kolenchym (nerovnoměrně ztloustlé b.s.Jsou pevné a pružné - např. stonky ) 4.Prozenchym (mají stejné vlastnosti jako parenchymy ale jsou protáhlé )
d) Podle funce a) krycí b) vodivá c) základní
KRYCÍ PLETIVA - pokožka - na povrchu je kutikula ( vosková vrstvička ) - pokožkové bunky zapadají jedna do druhé a mezery mezi nimi vyplnují průduchy. - Úkoly průduchů 1) dýchání 2) fotosyntéza 3) transpirace ( výdej vody ) - chlupy ( trichomy ) 1) krycí ( zesilují ochranu ) 2) žlaznaté ( produkují tekutinu ) 3) žahavé ( žahají )
POŘADÍ 1. DNA (replikace ) 2. Chromozomy 3. Jádro ( karyokyneze ) 4. Buňka ( cytokyneze )
DĚLENÍ JÁDRA 1. Mitóza ( 1 buňka somatická , 2n sada --- 2 buňky somatické s 2n sadou ) 2.Amitóza (1 buňka somatická s 2n sadou --- 2 buňky nemocné - např. rakovina ) 3.Meioza (1buňka somatická 2n --- 4 gamety s n sadou - redukční dělení )
- ve všech buňkách jedinců stejného druhu je stejný počet chromozomů. Člověk jich má 46.
- Tělesné buňky ( somatické ) 2n - diploidní Pohlavní buňky ( gamety ) n - haploidní
- Význam jádra 1.dědičnost 2. Rozmnožování buňky
4) Organely a)mitochondrie b) plastidy ( rostliny ) 1. chloroplasty ( chlorofyl ) 2. Chromoplasty - xantofyly ( žluté ) - karoteny ( červené ) - fotosyntéza 3. Leukoplasty (škrob - zásobárna energie )
c) Golgiho systém- systém měchýřků - probíhá zde - syntéza sacharidů - metabolismus - transport d) Endoplazmatické retikulum- systém kanálků - transport látek a syntéza - dělí se na 1. drsné (ribozomy ) 2. Hladké ( lipidy ) e) Vakuola- pouze u rostlinných buněk - obsahuje buněčné štávy - je to zásobárna - metabolismus - shromažďují se zde odpadní látky
5) lysozomy - pouze i živočišné buňky místo vakuol - obsahují enzymy
6)rybozomy - jsou buďto volné , nebo vázané na ER - Buď jsou tvořeny RNA nebo bílkovinou - probíhá v nich syntéza bílkovin
7) buněčná inkluze - krystalky nebo kapenky - zásobárna
8) cytoskelet - buněčná kostra - vlákna nebo trubičky a) mikrofylamenta b) mikrotubuli c) mitotický aparát -funkce a pohyb buňky a organel rozmnožování - mitóza
Dole je obrázek eukaryotické buňky kvasinky s popiskama , nejsou tam všechny pojmy a i hodně cizích ale alespoň něco…
