Učivo - čeština

Tady je ještě něco-Edgar Allan Poe-Americký romantismus

26. dubna 2009 v 15:39 | Fíďa:-)
Edgar Allan Poe (19. ledna 1809 - 7. října 1849)
- byl americký romantický básník, prozaik, literární teoretik a esejista
- byl autorem zpravidla fantastických a mystických příběhů
- je zakladatelem hororového a detektivního žánru
- Byl obdarován velikou inteligencí, byl zdvořilý, ale také až přehnaně prudký a divoký
- Již od dětství četl díla Lorda Byrona, Samuela Taylora Coleridge a většinu romantických autorů své doby. Hlouběji se rovněž zabýval kosmogonií, přírodními vědami a mysticismem.
-to využíval v dílech: - např. Pád do Maelströmu, Tisící druhý Šeherezádin příběh, Tři neděle v týdnu, kdy dokázal s matematickou přesností dosáhnout geniálního efektu a zanechat tak ve čtenáři předem psychologicky promyšlenou impresi (většinou strachu či hnusu, často ale i humoru a překvapení).

- Život:
- Byl jedním ze tří dětí páru kočovných herců Elizabeth a Davida Poeových.
- otec byl alkoholik a opustil matku ještě před Edgarovým narozením, matka mu umřela, když mu byli tři roky.
- jako sirotek byl poslán do útulku v Richmondu, tam si ho pak vzala na starost rodina Allanů, se kterými bydlel v Liverpoolu. Tajemná Anglie ho hodně inspirovala, a proto jsou jeho díla tak hrůzostrašná.

- studoval literaturu na Univerzity of Virginia, ale pak začal mít problémy s alkoholem a hráčstvím a díky tomu ho opustil jeho bratr.
- kvůli finanční krizi se zapsal na vojenskou fakultu ve West Pointu, ale ukázal se jako nedisciplinovaný voják a byl propuštěn.
- první úspěch: - rok 1834
-získal hlavní cenu na soutěží organizované baltimorským týdeníkem Saturday Visitor se svým příběhem - Rukopis nalezený v láhvi.
- o rok později se stal hlavním šéfredaktorem richmondského Southern Literary Messenger
-roku 1836 se oženil se svou třináctiletou sestřenicí Virginií Clemm.
-Alkohol a drogy způsobovaly Poeovi intenzivní stavy deprese a později i ztrátu zaměstnání.
-roku 1845 uveřejnil Havrana a tím si získal slávu. Avšak ta padla díky jeho drogovým a alkoholovým dluhům
-umřel na překrvení mozku (byl nalezen opilý na chodníku a po tom, co byl hospitalizován se 4 dny neprobudil z kómatu)


Ruský romantismus

26. dubna 2009 v 14:26 | Multivitamin.cz + Domča
Rusko za romantismu:
Rusko bylo velmocí prvního řádu, ale většinou stálo stranou evropského kulturního dění. Určitá změna nastala až v době vlády Petra Velikého (1682-1725) a Kateřiny II. (1762-1796). Strach z šíření revolučních ideálů vedl ke zpřísnění cenzury. Někdy se jí ujímal i samotný car. Postihy pro osoby podezřelé z protistátní činnosti byly velmi tvrdé - většinou šlo o trest smrti nebo dlouholeté vyhnanství. Romantičtí umělci nebyli výjimkou.
Ruské samoděržaví bylo drsnější obdobou evropského absolutismu. Všechno se muselo řídit přáním cara. Za vlády Alexandra I. (1801-1825) odrazil generál Suvorov vpád Napoleonovy armády. Potlačeno bylo i povstání děkabristů (1825). Jeho nástupce Mikuláš I. (1825-1855) pokračoval v terorizování obyvatelstva. Povstání Poláků (1830-1831) proti ruské nadvládě skončilo neúspěchem. Nevolnictví bylo v Rusku zrušeno až v roce 1861.

Ruský romantismus


Poemou nazýváme básnickou povídku, tj. rozsáhlejší epickou nebo lyricko-epickou skladbu. Je delší než báseň. Mnohdy převládá lyrická složka nad těmi epickými. Skládá se většinou z několika zpěvů. Poemy byly hojně skládány v období romantismu. Tento termín pochází z ruštiny. Je to rozsáhlá báseň, jejíž děj bývá potlačen na úkor líčení citů, dojmů
Démonismus -Tímto pojmem se označuje nábožensko - vědecká teorie, mezitím vyvrácená, podle níž prý víra v démony vedla ke vzniku náboženství. Na rozdíl od animismu, jinak s ním úzce příbuzného, chápe démonismus síly, působící ve viditelném světě, jako zosobněné mocnosti a spatřuje v takových personifikacích první stupeň představy boha.
Zbytečný člověk - Jedná se o typ osobitého jedince, zejména šlechtice či příslušníka vyšší společenské vrstvy, snad talentovaného a schopného, který se ale nehodí pro obvyklou kariéru ve státní službě. V důsledku toho se stane líným, neúspěšným, má pocit, že je zbytečný.
Motiv zbytečného člověka je většinou zpracováván v románech a novelách, občas také ve větších básnických dílech. Tato díla se většinou vyznačují podrobnou psychologií postav. Jedná se o jeden z převažujících literárních motivů ruského romantismu a realismu.
Evžen Oněgin - společenský a vzdělaný šlechtic, povrchní, znuděný, neschopen dosáhnout svých cílů, nespokojený .během díla se několikrát mění, nebyl vychován rodiči, stal se z něj "lev salónů", chodil z jedné společenské akce na druhou, hrál si se ženami, nezamiloval se do žádné, lesk plesů ve městě ho později naplnil nudou a splínem; po zločinu, který spáchá, je nešťastný.
Taťjána Larinová - uzavřená, venkovská, hloubavá, samotářská, skromná, nepřístupná řečem, bledá, hubená, nedůvěřivá, hluboká, zamiluje se na celý život.
Pečorin ( z knihy hrdina naší doby ) - šlechtic, zbytečný člověk
Tamara - Lermontov - Démon
-- krásná, citlivá, jemná, má nešťastný život, zamiluje se do ní démon, nakonec jí zabije
Romantismus přinesl ruské literatuře postavení jedné z nejvýznamnějších národních literatur v Evropě. Je tomu tak především díky tvorbě Alexandra Sergejeviče Puškina (1799-1837), považovaného za největšího ruského básníka vůbec. Na Puškinovo dílo navázal druhý významný ruský romantický básník Michail Jurjevič Lermontov. Největším prozaikem ruského romantismu, zahajující však již i tvorbu realistickou, byl Nikolaj Vasiljevič Gogol.

Německý romantismus

26. dubna 2009 v 14:08 | Multivitamin.cz+ Domča
Novalis
- Německý spisovatel a literární teoretik, vlastním jménem Friedrich Leopold von Hardenberg
- Novalis byl opakem ostatních romantiků, těšících se ze života, byl šlechtic, který vykonával měšťanské povolání. Zajímal se o básnictví, filozofii a přírodní vědy (především o matematiku).
- Sám zemřel v e 29 letech na souchotiny. Ve svých dílech používal mystický, temný a tajemný jazyk.
díla
- Hymny noci
- Heinrich z Ofterdingenu
Achim von Arnim
- byl německý romantický básník a prozaik, společně s Clemensem Brentanem hlavní představitel mladšího proudu německé romantiky
díla:
- Chlapcův kouzelný roh
- Mužíček z mandragory
- Devět balad…


Bratři Grimmové byli sběrateli klasických lidových německých pohádek a mytologických příběhů.
- Sněhurka, Šípková Růženka, o červené karkulce…
Žabí král, Obušku, z pytle ven, Bílý had, O Ďáblovi a jeho třech zlatých vlasech


E. T. A. Hoffmann
byl německý spisovatel, hudební skladatel, karikaturista, kritik, dirigent a malíř, představitel německého pozdního romantismu.
V centru jeho děl stojí šílenství a zločin, rozštěpení osobnosti, ztráta identity a reality, hlavní hrdinové se nedokáží integrovat a vše se vyřeší buď pohádkově (Zlatý hrnec) nebo vraždou (Slečna ze Scuderie).
Rytíř Gluck, Zlatý kořenáč, Pískař, Zachýsek zvaný Rumělka, Louskáček a myší král nebo Mistr Blecha.



Hölderlin pracoval jako domácí učitel. Přátelil se s Schillerem a Hegelem. Na sklonku života propadl těžkým depresím, které mu znemožnily pokračovat v tvorbě. Napsal básně Hymnus na svobodu a Hymnus na lidstvo, divadelní hru Empedokles a román Hyperion.



Heinrch Heine
Heine byl nejcenzurovanější autor na světě[zdroj?] - byl velmi kritický k tehdejší společnost. Brojil proti feudalismu, poměrům v tehdejším Německu, náboženství. Jeho tvorba je prosycena erotikou, což byl jeden z dalších důvodů cenzury. Jeho díla, pokud vyšla, byla upravována, zkracována nebo zakazována. Cenzura a zákaz vydávání se vztahoval i na díla, která ještě nebyla napsána. Objevovaly se i heinovské podvrhy.
Kniha písní, Německo - Zimní pohádka a Romancero, spis Romantická škola a fejetony Obrazy z cest.
modrý květ - symbol opravdové poezie, slávy a štěstí . ( Novalis )
Pohádka (někdy též báchorka) je obvykle krátký epický fiktivní příběh ve kterém se ve většině případů objevují smyšlené bytosti, jako například (skřítci, víly, nebo draci).
Původem se jedná o lidový žánr, nejčastěji psaný v próze. V moderní době se termín pohádka vžil také pro příběhy, které končí neobyčejně šťastně "pohádkovým" romantickým koncem.
Původně nebyly příběhy, které bychom dnes nazvali pohádkami samostatný žánr. Pohádky jako samostatný žánr vyčlenili až spisovatelé v období renesance. Tento termín byl následně pevně ukotven díly mnoha literátů.
O pohádkách panuje značně zkreslená představa, že byly určeny dětem a že musí vždy dobře končit. Takové představy se nezakládají na pravdě, neboť je známa celá řada (nejen autorských) pohádek, jejichž konec nelze označit za dobrý a vůbec nebyly určeny dětem. Tyto pohádky byly jakýmsi vzorovým příběhem o lidských vlastnostech, tyto pohádky byly vyprávěny, když šly děti spát.
Fantastická povídka- Za historické literární zdroje vedoucí ke vzniku fantastiky jsou uváděny: fantastické cestopisy, utopická literatura, osvícenská filozofická satira, gotický román, technický a sociální anticipační román a groteskní literární mystifikace.
Patří sem tak taková umělecká díla, ve kterých jsou představy vytvořené fantazií konfrontovány s představami získanými poznáním azkušeností.

Vznik fantastiky je kladen na začátek 19. století. Za přelomový je považován román Angličanky Mary Shelleyové Frankenstein z roku 1818. Shelleyová je považována za spoluzakladatelku hned dvou fantastických odvětví literatury: hororu a moderní science fiction. Edgar Allan Poe je sice pokládán hlavně za zakladatele moderní detektivky, jeho přínos pro fantastiku (zejména horor) však rozhodně není zanedbatelný. V těchto dílech z období romantismu vznikl stereotyp osamělého, často potrhlého, vědce a jeho víceméně tragické úlohy.
Velký vliv na evropské myšlení měli Johann Gottlieb Fichte (1762-1814), Friedrich Schelling (1775-1854) a především Georg Wilhelm Friedrich Hegel (1770-1831), který se zaměřil na filozofii dějin a vývoj ducha. Tento idealistický filozof využíval hlavně dialektickou metodu.

Francouzský romantismus

26. dubna 2009 v 13:48 | Multivitamin.cz
Victor Hugo - Chrám matky boží v Paříži
- děj se odehrává v Paříží. Quasimodo je zvoník chrámu Notre Dame.
- Quasimodo - zvoník, nalezenec, hrbatý, hluchý, šeredný, uvnitř dobrý, ale společnost z něj udělala krutého člověka, oddaný, vděčný, věrný, romantický hrdina
- Esmeralda - krásná, mladá cikánská tanečnice, temperamentní, soucitná
- Klaudius Froll - kněz, je kvůli Esmeraldě ochoten udělat mnoho špatného, žárlivý, zlý, renesanční hrdina
-Phoel - důstojník, ideál krásy a ušlechtilosti pro Esmeraldu, odmítá ji
- román
- popis pařížské společnosti, spodních vrstev (cikáni, loupežníci)
- kritika pokrytectví (Froll)
- motiv nenaplněné lásky
- podrobně vylíčena psychologie postav
- gotika, dynamičnost, tajuplnost
Quasimodo je od dětství vychováván knězem Frollem. Stává se zvoníkem v chrámu Notre Dame v Paříži, žije úplně sám. Froll miluje Esmeraldu, Quasimodo se ji kvůli němu snaží unést. Esmeralda zachránila zpod šibenice Petra Gringoira tím, že se za něj provdala. Miluje důstojníka Phoela, ten ji ale odmítá. Froll se snaží zabít Phoela. Z tohoto činu je obviněna Esmeralda, která se po krutém mučení přizná. Je odsouzena k smrti. Quasimodo ji ale zachraňuje, protože se do ní zamiloval, ukrývá ji v chrámu. Kněz Froll znovu Esmeraldě nabízí, aby se stala jeho milenkou, ale ona ho odmítá, proto ji Froll předá polocii. Esmeralda je oběšena, Quasimodo zmizí. Po letech je jeho tělo nalezeno v hrobce v objetí Esmeraldy.
Victor Hugo - Bídníci

- Román zachycuje život několika generací a vrstev společnosti. Odsuzování nespravedlivých zákonů v době revoluce a červencové monarchie, nesouhlas s ponižováním lidské důstojnosti a životu v bídě. Na hlavních postavách se odráží nedostatky právního uspořádání a organizace společnosti.
Jean Valjean - v podstatě dobrý člověk, který je však z bídy donucen krást. Skoro dvacet let ve vězení se podepíše na jeho psychice. Od života už nic nečeká, jediným smyslem se stala péče o lásku Cosettu. Pak, díky Myrielovi, se mění v poctivého, čestného, laskavého a dobrotivého člověka
Javert - policejní inspektor, přísný, zásadový, bezcitný, po souboji se svým svědomím se zabije
Fantina - nešťastná, chudá matka Cosetty, okolnostmi dohnána k prostituci
Cosetta - milá, poctivá, laskavá. Je dcerou Fantiny a miluje Maria
Marius - odvážný, spravedlivý
Victor Hugo [viktor igo]
-byl zprvu na straně vládnoucího rodu Bourbonů a krále Ludvíka Filipa, což mu zajistilo postavení uznávaného oficiálního autora i politika. Později začal podporovat revolucionáře (požaduje všeobecné volby a svobodu tisku). Po převratu Napoleona III. byl na Huga vydán zatykač. Zachránil se útěkem do Jersey, kde pobýval pod dohledem tajné policie. Po Napoleonově pádu se vrací do Paříže, podporuje komunardy a pokračuje v literární tvorbě.
Básnické sbírky
- ódy a balady
- zpěvy východu
- podzimní listí
- kompetence
- vnitřní hlasy…
Alfred de Musset - Zpověď dítěte svého věku
nemoc století - beznaděj
Hlavní hrdina Mussetova románu Oktavius věří pouze v lásku, ale když ho milenka podvede s nejlepším přítelem, propadne "nemoci století" - pocitu naprosté beznaděje. Hledá zapomnění ve zhýralém životě, až jeho srdce úplně otupí. Zamiluje se sice do mladé vdovy Brigity Pirsonové, ale svým cynismem nakonec nadějný vztah zničí. Milenci se přestěhují z venkova do Paříže, kde začne zoufalá Brigita hledat oporu u jiného muže. Oktavius ji opouští s rozhodnutím, že bude hledat útěchu ve víře v Boha.
Jeho milenka: George Sandová - nosila pánské oblečení, měla vztah nejen s Mussetem, ale i s Chopinem a Listzem. Kouřila dýmku.

A.Dumas - Tři Mušketýři
- Postavy: Athos, Porthos, Aramis, d'Artagnan, Constance Bonacieuxová, hraběnka de Winter (mylady), kardinál Richelieu, Ludvík XIII., Anna Rakouská, Jiří Villiers (vévoda z Buckinghamu)
Místo a čas: Francie a vlády Ludvíka XIII. - počátek 17.století

Anglický romantismus

25. dubna 2009 v 13:37 | Fíďa:-)

Anglický romantismus
- Angličtina dala novému směru jméno
- V anglickém malířství se rozvinulo hlavně krajinkářství
- Thomas Gainsborongh
- John Constable
- John Martin
- William Turner
- považován za předchůdce impresionismu


- První generací anglických romantických spisovatelů byli tzv. Jezerní básníci
- William Wordsworth
- Samuel Taylor Coleridge
- Robert Southey


George Gordon Byron (1788-1824)

- cestoval po Evropě s Shelleym
- umřel v Řecku, když onemocněl Malárií
- psal lyrickoepické básně (Byronské povídky)
-Childe Harolodova pouť, Korzár, Lara


Percy Bysshe Shelley (1792-1822)

- pocházel ze šlechtické rodiny
- proslul se jako bojovník proti útlaku
- utonul v moři při ztroskotání lodi Ariel
- je autorem eposů: -Islámská vzpoura
-Královna Mab

Mary Shelleyová (1797-1851)

- manželka básníka Shelleyho
- napsala proslulý hororový román Frankenstein čili moderní Prometheus




Walter Scott (1771-1832)

- pocházel ze Skotska
- zakladatel romantické historické prózy
- napsal romány: -Ivanhoe
-Rob Roy
-Srdce Edinburghu
-Puritáni

Černý román (gotický)

- začal být velice populární v 18. Století
- hrůzostrašné příběhy, které zobrazovaly temné stránky lidské duše
- odehrávaly se v tajemném prostředí: - hradů, klášterů
- vystupovali zde zloduchové, vraždy, zločiny, záhady a také kouzla
- ale také zobrazovaly čistou lásku nebo nezištné přátelství

- Horace Walpole - Otranský zámek (1764)
- Matthew Gregory Lewis - Mnich (1795)

Politická situace

- v Anglii v době romantismu:
- nevládl zde absolutistický panovník a jeho moc omezoval parlament
- Brity ale zasáhl strach z velké Fr. Revoluce s také Napoleonova námořní blokáda
- revoluční nepokoje zde měly mírnější formu

Byronismus
- Romantičtí básníci z jiných zemí byli často napadáni, že Byrona pouze napodobují
- Kritikové je často nazývali byronisté

byronská povídka
historicky veršovaný lirycko epický útvar. lze se setkat s pojmem poém, rozsáhlejší básnická skladba

titanismus
boj vzdorem proti tyranii, odmítání veškerých zákonů

Revoluční romantismus

- Romantici žijí podle svých ideí a dávají společnosti na vědomí svůj nesouhlas s jejím uspořádáním - toulají se, chovají se nezvykle…


Childe Haroldova Pouť (Byron)
- lyrickoepická skladba, která se odehrává v různých částech Evropy
- hlavní hrdina je Childe Harold
- utíká před prázdným životem z Anglie
- postupně prochází různými zeměmi, kde se odehrávají revoluce a boje
- závěr se odehrává v Itálii
- hrdina zde vidí bídnou součastnost, která nedosahuje slávy starověkého Říma ani období renesance

Historický román
- vznikl jako součást romantického obdivu v historii
- prvním historickým románem byl Waverley od Waltera Scotta (1814)

povídka
- prozaický, epický útvar rozsahu kratší než román
- jednoduchý děj a neměnnost charakteru hlavní postavy
- Vznik - počátek 14. Století

Romantismus

22. dubna 2009 v 21:58 | Andrea

Romantismus


(to, co jsme měli mít na 14. 4. = Obecný úvod)


Doba revolucí

Vznik a rozvoj romantismu podmíněn - Velká francouzská revoluce
Válka o španělské dědictví
Sedmiletá válka
liberalizace = rozvoj výroby a podnikání
zvýšení vzdělanosti měsťanů (díky Marii Terezii)

Napoleonské války - 1803 až 1815
Invaze do Anglie -> poražen admirálem Nelsonem v bitvě u Trafalgaru
Válka třetí koalice (Británie, Rusko, Švédsko, Rakousko) -> vítězství Napoleona
Válka čtvrté koalice (Prusko, Rusko, Anglie) -> uzavření Tylžského míru
Válka páté koalice X Rakousku -> uzavřené příměří
Ruské tažení -> prohra Napoleona, ztráta vojska
Válka šesté koalice (Rusko, Prusko, Anglie, Švédsko) -> Napoleon zajat, válka prohrána
Napoleonův návrat a 100 denní císařství -> Napleon utekl ze zajetí a vyhání Ludvíka XIII. z
trůnu, konec válek - bitva u Waterloo, zajat, zemřel
+ Napoleon = spojenec dalších států, pomoc ve válkách



Vídeňský kongres - 1. 10. 1814
- setkání zástupců témě všech zemí Evropy po napoleonských válkách, které upravilo mezinárodní vztahy soustavou smluv (Anglie, Francie, Rakousko, Prusko, Rusko)

Svatá aliance
- Rakousko, Rusko, Prusko
- snaha o dodržování KVIETIZMU = naprostý klid v Evropě, zabraňování revolucí za každou cenu


Revoluce
Španělsko X Napolenovi 1823 -potlačena franzcouzi
Itálie - tajné spolky revolučních demokratů 1820-1, poraženi Ruskou armádou
Děkabisté v Rusku - vojáci, špatná organizace - potlačeno dělostřelbou
Srbové X Turkům - částečné osvobození
Řecké povstání X Turkům 1821-30 - Řecko vybojovalo samostatnost
Červencová revoluce ve Francii 1830 - studenti, novináři, řemeslníci - úspěch = sesazen Karel I.
Bourbon -> nástupce = Ludvík Filip Orleánský
Belgické povstání - samostatnost
Povstání Poláků X Rusku 1830 - potlačeno Ruskou armádou

=> celkově neúspěšné



Nacionalismus

- staví na vědomí příslušnosti k jednomu národu (často související s vymezením vůči národu jinému)
- nejčastější charakteristiky národa patří společný jazyk, kultura, dějiny a území, které jeho členové trvale obývají, a někdy také náboženství



Romantismus

- je umělecký a filozofický směr a životní postoj euroamerické kultury konce 18. století a začátku 19. století
- základními kameny romantismu jsou cit, individualita (a individuální prožitek) a duše (zejména psychicky trýzněná duše)
- romantismus vznikl jako reakce na monopol rozumu ve filozofii osvícenství, strohost antikou inspirovaného klasicismu
- subjektivní přístup autora ke skutečnosti
- romantický hrdina (člověk vyjímečný, citově založený, neschopný přizpůsobení) -> obrací se do sebe
- rom. hrdina často splývá s autorem
- nezobrazuje reálný svět - autorova vize


Architektura

- inspirována jinými uměleckými slohy, nejčastěji napodobovaný byla gotika => novogotika



Malířství

- zobrazování ponuré krajiny, ruiny, bouří stižené lesy nebo popravy
- osamocení hrdinové (na obrazech i v literatuře) trávili dlouhé hodiny v panenské přírodě, či byli zmítáni delírii a vášněmi
- Paul Delaroche, Delacroix, Goya, Kosárek
- zámky Hluboká a Lednice, Národní divadlo (novorenesanční sloh)


Pojmy

KONSTITUCE - církevní dekret, dokument nebo ústava, uzákonění
BIEDERMEIER - umělecký směr a životní styl první poloviny 19. stol. typický pro měsťanskou kulturu německy mluvících zemí (=empír)
GESAMTKUNSTWERK - umělecké dílo jako syntéza všech druhů umění
NOVOROMANTISMUS = kritický realismus, styl druhé poloviny 19. stol.
KARBONÁŘI = příslušníci tajných revolučních organizací ( X Svaté alianci)
ČERNÝ ROMÁN - románová forma v anglické literatury 2. poloviny 18. století, jejíž děj se odehrával na starých hradech, v hlubokých lesích, žalářích, hrobkách se zaměřením evokovat silné city od dojetí až k pocitům hrůzy a děsu
HOROR - hrůzostrašný příběh
ČERVENÁ KNIHOVNA - dívčí romány (něco jako telenovela)
BRAK - podřadná literatura
KÝČ - okázalá, rušivá, triviální, laciná díla









Lorelei

20. dubna 2009 v 17:29

Die Lorelei

Ich weiß nicht, was soll es bedeuten,
Daß ich so traurig bin,
Ein Märchen aus uralten Zeiten,
Das kommt mir nicht aus dem Sinn.
Die Luft ist kühl und es dunkelt,
Und ruhig fließt der Rhein;
Der Gipfel des Berges funkelt,
Im Abendsonnenschein.

Die schönste Jungfrau sitzet
Dort oben wunderbar,
Ihr gold'nes Geschmeide blitzet,
Sie kämmt ihr goldenes Haar,
Sie kämmt es mit goldenem Kamme,
Und singt ein Lied dabei;
Das hat eine wundersame,
Gewalt'ge Melodei.

A na výslovnost: :D :D :D (kdo to doposlouchá do konce a neusne dostane medaily! )

Báseň - Havran

20. dubna 2009 v 17:18
Edgar Alan Poe - Raven
Once upon a midnight dreary, while I pondered, weak and weary,
Over many a quaint and curious volume of forgotten lore,
While I nodded, nearly napping, suddenly there came a tapping,
As of some one gently rapping, rapping at my chamber door.
"'Tis some visitor," I muttered, "tapping at my chamber door -
Only this, and nothing more."


Ah, distinctly I remember it was in the bleak December,
And each separate dying ember wrought its ghost upon the floor.
Eagerly I wished the morrow; - vainly I had sought to borrow
From my books surcease of sorrow - sorrow for the lost Lenore -
For the rare and radiant maiden whom the angels name Lenore -
Nameless here for evermore.

1. dvě sloky naučit se do příštího týdne!!

Na oposlouchání výslovnosti:

Básnické skupiny NO (otázky)

16. března 2009 v 20:09 | Alven
1) Charakterizuj hlavní básnické školy NO (podstatu, přínos, veršový systém, upřednostňované žánry).





Thámovci


- almanach Básně v řeči vázané - básně starších autorů, překlady z cizí poezie, původní příspěvky autorů


- Václav Thám


- snaha prosadit význam a bohatství češtiny
- češtinou lez recitovat jakýkoliv umělecký text
- pozornost k humanismu
- přinášejí německou rokokovou anakreontiku
- zastánci sylabotonismu
Představitelé: Jan Jaromír DLABAČ, Václav Stach, Václav Matěj Kramerius



Puchmajerovci


- almanachy Sebrání básní a zpěvů (2 svazky) a Nové básně (3 svazky) => celkem 5 almanachů
- Antonín Jaroslav Puchmajer


- povznesení češtiny, psali pro prostý lid (balady) i pro vyšší společnost
- zdomácnění módních směrů tehdejšího evropského básnictví
-> formy: poezie oslavující lásku, víno, Boha, přírodu, chvála klidného života v přírodě, příležitostná poezie, básnictví didaktické (bajky) i humorné
- velký prostor pro překlady
- také vlastenecky zaměřené básně
- 2 tendence - 1) Šebestián Hněvkovský - zaměření na lidového čtenáře -> balada
- epos -> Děvín
2) Purchmajer - zaměření na čtenáře vyšších společenských vrstev -> óda
- ovlivněn klasicismem -> óda, epos






2) Co je almanach?


Almanach (též sborník) je neperiodická publikace obsahující samostatné, většinou tematicky příbuzné, stati, spojené v jeden knižní celek se společným názvem. Někdy bývá zaměňován s ročenkou.
Od 18. století se objevují almanachy různého zaměření: nejčastěji literární, dále pak informativní, politické aj.






3) Co víš o básnických osobnostech NO (Matěj Milota Zdirad Polák, Jan Kolár, F. J. Čelakovský)?


- tohle je krásně udělaný ve skriptech na straně 76 - 78



4) Co je ohlasová poezie?


- taky ve skritpech na straně 78

Básnické skupiny a almanachy

16. března 2009 v 20:07 | Fida;-)
Básnické skupiny a almanachy:

Snaha o povzneseni domácí literatury na úroveň odpovídajícím soudobým vyspělým literaturám v západní Evropě se projevila u nás nejdříve v poezii. Podle dobových představ, v nichž doznívaly starší tradiční názory, představovala poezie z celé literární tvorby nejvyšší stupeň. Prvním vážným básnickým činem novočeské literatury se stal dvoudílný sborník Básně v Řeči Vázané, vydaný Václavem Thámem r. 1785. Zahrnuje hlavně básně starších autorů, překlady z cizí poezie starší i současné vedle původních příspěvků od českých autorů. Sborník měl dokázat, že již před staletími existovala česká poezie; postavil se odmítavě k protireformační a barokní literatuře a odvrátil se od náboženské tematiky. Pořadatelé chtěli obohatit českou literaturu o básnické útvary běžné tehdy v Evropě.
Po deseti letech od vydání Básní v řeči vázané vystoupila nová básnická skupina v čele s Antonínem Jaroslavem Puchmajerem. Almanachem Sebrání Básní a Zpěvů. Puchmajer uspořádal od roku 1795 do roku 1814 celkem pět almanachů. Stejně jako Thámově skupině jde i Puchmajerově družině především o zdomácnění módních směrů tehdejšího evropského básnictví. V těchto almanaších se objevili téměř všechny tehdy oblíbené slovesné druhy a formy; poezie oslavující lásku, víno Boha, přírodu, chvála klidného života v přírodě, příležitostná poezie, básnictví didaktické ( bajky ) i humorné. Uplatňovaly se i básně vyjadřující vlastenecké horování a zcela zvláštní směr představovaly pokusy oživit v umělé literatuře látky z lidového prostředí, hlavně kramářskou píseň. Šebestián Hněvkovský, hlavní představitel těchto představitel těchto snah, proslul hlavně eposem Děvín ,v němž pojal hrdinskou látku z českého dávnověku v humorné parodii.
Puchmajerova družina rozšířila obzory české poezie, osvobodila ji od užitkovosti, obrátila se k tvorbě evropské, hlavně románské; prověřováním schopností českého jazyka dospěla k obratné básnické technice, předpokladu pro vznik náročné poezie.




Obrozenecké divadlo

12. března 2009 v 20:45 | Sabča

Počátky obrozeneckého divadla

  • hrálo se u bohatých lidí - německé, italské hry - pouze pro bohaté
  • český lid divadlo neznal; české divadlo prakticky neexistovalo
  • ojediněle kočovné společnosti - hráli špatně přeložené německé hry
  • loutkové divadlo
  • vlastenci - divadlo důležité: knih bylo málo, lidé je nekupovali; slovo z jeviště má daleko větší dopad na člověka než kniha
  • mnoho problémů - v závěr NO odstraněny
    • nebylo co hrát (nebyly původní české hry)
    • nebylo kde hrát
    • nebylo kým hrát
    • nebylo komu hrát
  • 1. české představení v Praze v divadle V kotcích (německé divadlo) roku 1771 - představení Kníže Honzík
  • 1783 otevřeno Nosticovo divadlo
  • 1. etapa vývoje obrozeneckého divadla
    • velmi krátké (4 roky) ale důležité
    • divadlo Bouda
      • herci - Vlastencové z Boudy
      • Karel Ignác Thám - překladatel
      • Václav Thám - historické hry: Vlasta a Šárka, Břetislav a Jitka
    • končí zbouráním Boudy (překážela provozu)
  • 2. etapa vývoje obrozeneckého divadla - delší
    • více představení; v Praze však není stálé české divadlo
    • Prokop Šedivý
      • komedie - frašky
      • Masné krámy; Pražští sedláci
    • Jan Nepomuk Štěpánek
      • autor, překladatel, upravovatel
      • spoluředitel Stavovského (Nosticova) divadla - umožňoval občas česká představení - většinou jeho hry
      • Čech a Lech, Obležení Prahy od Švédů, Břetislav aneb vítězství u Domažlic
      • veselohry - Berounské koláče, Pivovar v Sojkově
    • Václav Kliment Klicpera
      • z Chlumce nad Cidlinou; syn krejčího
      • gymnázium; V Praze medicína - nedokončil
      • divadlo i vychovávat a vzdělávat
      • středoškolský profesor v Hradci Králové
      • historicko-vlastenecké hry: Blaník, Každý něco pro vlast, Žižkův dub, Příchod Karla IV. do Čech
      • veselohry - Hadrián z Římsů, Rohovín čtverrohý, Veselohra na mostě, Zlý jelen, Lhář a jeho rod, Divotvorný klobouk
    • divadlo u Hybernů, Stavovské divadlo, Rajmanův dům, Taisingerovo divadlo - hrány české hry
    • závěr: Tyl okolo sebe ochotníky - Kajetánské divadlo (1834 -1837)
    • končí uzavřením Kjetánského divadla
  • 3. etapa vývoje obrozeneckého divadla - snaha vybudovat divadlo národní - symbol české státnosti, vyspělosti - s myšlenkou Tyl
    • Josef Kajetán Tyl
      • jeden z rozhodujících činitelů, kteří se zasloužili o stavbu ND
      • jeden z předních novinářů
      • nechtěl pouze přinéšet nové informace nebo pobavit
      • noviny mají vzdělávat a vychovávat
      • mnoho populárních povídek
      • hry historické - dnes již nehrané; měli podpořit odkazem na minulost revoluční nadšení lidu
        • Kutnohorští havíři
        • Jan Hus
        • Žižka z Trocnova
        • Krvavé křtiny aneb Drahomíra a její synové - vražda Václava III.
      • hry ze současnosti - se sociálním námětem; frašky - děj venkov nebo Praha; hry se zpěvy a tanci; výchovný a vlastenecký prvek
        • Paličova dcera
        • Paní Marjánka matka pluku
        • Pražský flamendr
        • Bankrotáři
        • Chudý kejklíř
        • Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka
          • do prařského prostředí
          • píseň Kde domov můj
      • dramatické báchorky
        • Tvrdohlavá žena
        • Jiříkovo vidění
        • Lesní panna
        • Čert na zemi
        • Strakonický dudák
          • dodnes hraná; hra se zpěvy, výchovný a vlastenecký náboj
    • Národní divadlo - budováno 1850 - 1883 z darů a sbírek
      • roku 1850 ustaven Sbor pro zřízení národního divadla - peníze, pozemek, vládní povolení, architekt, výzdoba
      • základní kámen položen roku 1868; základní kameny z historických míst - Blaník, Říp, Vyšehrad, …
      • provizorně otevřeno 1881; téhož roku vyhořelo - chápáno jako celonárodní tragédie; zůstaly obvodové zdi
      • znovuotevřeno v roce 1883 Libuší od Bedřicha Smetany
      • postaveno v novorenesančním slohu podle návrhu Josefa Zítka; stavbu dokončil podle plánu Josef Schulz
      • na výzdobě se podíleli umělci tzv. generace ND

Pracovní listy na pondělí

15. února 2009 v 13:39 | banán
foceno mobilem, proto je to radši na edisku v plné velikosti



1. část


2.část

Čtenářský deník

26. ledna 2009 v 14:09 | Sabča
Tak to sem radši házím pro ty, co ten papír ztratili...

  1. Charakteristika díla
  2. Obsah díla
  3. Výstavba díla
  • Téma, hlavní téma, téma postav, prostředí, motiv
  • Kompozice, vyprávěcí postupy
  • Jazyk, umělecké prostředky
4. Autorův profil
5. Sekundární literatura, recenze, kritiky, hodnocení dobové, současné
6. Dobový kontext literárního díla, historické podmínky a okolnosti, konkrétní charakteristické znaky, další významní představitelé směru
7. Žánrová charakteristika, vývoj žánru
8. Vlastní čtenářská zkušenost, názor, kritika - pozitivní; negativní

Kánon literatury najdete tady a nebo na stránkách gymplu...

Přeji příjemné odpoledne...

Klasicistní literatura

4. ledna 2009 v 21:48 | Domča
- pevně stanovená estetická pravidla
- respektována Aristotalova zásada tří jednot : jednota času, místa a děje
- složka rozumová převažuje nad složkou emocionální
- typický verš: alexandrín (dvanáctíslabičný verš se stálou rozlukou po šesté slabice) = jambický verš

Literatura vysoká

Pierre Corneille
- ve svých díech často řešen konflikt povinnosti a osobního citu (cit musí ustoupit
- jednání postav vykazuje racionální rysy navíc ve shodě se společenskými normami
CID
- tragédie
- veršovaná a čerpá z španělského rytířského okruhu
- don Rodrigo miluje Ximénu → Ximénin otec urazí Rodrigova otce→syn mstí pohaněnou čest a zabíjí Ximénina otce→Xiména, ačkoliv Ridriga miluje, chce po králi jeho hlavu→ Ridrigo jde do královských služeb a po čase král rozhodne, že oba mohou být sezdánoi, protože Rodrigo svou vinu odčinil.
Jean Racine
- psychologická tragédie
- cit x egoistické vášně
FAIDRA
- u diváků propadlo, v církevních kruzích pohoršení
- Faidra (manželka krále Thésea) - erotická vášeň k nevlastnímu synovi Hippotylovi →ten její city neopětuje a miluje Aricii→Faidra před Théseem Hippotyla obviní ze zapovězení lásky k ní samé→Théseus uvěří, sešla na něj pomstu bohu a Hippotylus umírá→Faidru sžírá pocit viny, manželovi přizná svou vinu →Faidra spáchá sebevraždu

Literatura nízká


Moliér
- vlastním jménem: Jean-Baptiste Poquelin
- přezdívku měl, aby nedělal ostudu rodině (divadlo bylo nic moc)
- působil 13 let u různých kočovných společností
- později přijat do kráovských služeb a stal se ředitelem královského divadla v Paříži
- vycházel z tradice lidového divadla i z odkazu antických komedií i z italské comedie dell´arte (zejména ve smyslu improvizace)
- zápletky byli aktuální
- zdůraznuje lidské chyby
- nejprve negativní reakce z dvorských a církevních kruhů
TARTUFFE
- Tartuffe je nositelem podlých vlastností a získal si bezmeznou důvěru měštana Orgona a získá moc i nad jeho majetkem a rodinou. Orgon je nejprve vůči událostem slepý, ale když chytí Tartuffa jak dává jeho manželce milostné návrhy, prohlédne. Za pomoci krále je Orgonovi a rodině navrácen majetek i čest.
LAKOMEC
- inspirováno Plautovým Zlatým hrncem
- boháč Harpagon si chce vzít Marianu, kterou miluje jeho syn Kleantes a dceru Elišku chce provdat za starého boháče Anselma (Eliška miluje Valéra, který kvůli ELišce pracuje u Harpagona), aby Kleantes získal svou milou ukradne otci 30 000 zlatých dukátů a výměnou za ně se Harpagon vzdá nároků na sňatek s Marianou. Nakonec se ukáze, že Anselm je ztracený hrabě a je otcem Mariany a Valéra. Anselm nakonec dohodne obě svatby (Eliška+Valér;Kleantes + Mariana) a Harpagonovi přislíbí, že obě svatby zaplatí.
Commedia dell´arte
- 16. stol Itálie
- Herci neměli k dispozici napsaný text, ale pouze základní dějovou kostru → to je nutilo improvizovat. Dle reakcí publika některé části děje více či méně rozvíjeli.
- pevné typy postav, jež v karikované podobě předváděli lidské vlastnosti různých spol. vrstev
Carlo Goldoni
- čerpá z commedie dell´arte
- rozepsány role, odstraněny masky a herci se museli vzdát improvizační volnosti
- na scénu přivádí osoby z lidových vrstev
- POPRASK NA LAGUNĚ

Klasicismus

4. ledna 2009 v 19:44 | Domča
Klasicismus = (z lat. classicus =vynikající, vzorový)

- vznik za krále Ludvíka XIV.
- napodoboval formy antického umění a vyznačoval se pevným systémem estetických pravidel norem.
Empír = (z lat. empire = císařství)
- vrcholná forma klasicismu
- sloh zejména za Napoleonova císařství
- empí je klasicismus s větší antickou složkou s více pravidly atd.
Umění
- památky: Vítězný oblouk, Braniborská brána, washingtonský Kapitol
- malířství
• Jacques Louis David: Přísaha Horaitů, Únos Sabinek
• Jean Dominique Ingres: Turecká lázeň
- u nás: Stavovské divadlo v Praze, zámek Kynžvart
- hudba: Mozart, Beethoven, František Xaver Brixi, Antonín Machek, Josef Mysliveček...
Klasicismus - základní rysy:
• návaznost na odkaz antiky
•racionalismu = základním znakem pravdy je rozumové poznání
•rozumová střídmost a kázeň
•měřítko krásy: pravda a rozumovost
•tužby jedince musí ustoupit před společenskými normami
•pwevně stanovená estetická pravidla a předpisy
•architektura: nebyl prostor pro fantazii umělce. Stavyb byly monumentální, chládné, převládá symetričnost

Podstatná jména

8. prosince 2008 v 21:06 | Multivitamin.cz
Názvy osob, zvířat a věcí ( konkrétní, hmotné, dělení na jména obecná a vlastní) a vlastností a dějů ( abstraktní, nehmotné )

Určujeme rod, číslo a pád

Zvláštnosti:
Podstatná jména hromadná - mají tvar jenotného čísla, ale označují více věcí jednoho druhu ( kamení, jehličí, lidsvo, dělnictvo, stromoví, chudina )
Jména látková - mají tvar jenotného čísla, označují část i celek nějaké látky bez ohledu na množství ( voda, tabák, sníh, mouka )
Podstatná jména pomnožná - jsou ve tvaru čísla množného, ale označují jenu věc ( dveře, záda, prazdniny, Pardubice )

Přídavná jména

8. prosince 2008 v 20:53 | Multivitamin.cz
S podstatnými jmény se shodují v rodě čísle a v pádě

Druhy:
a) tvrdá ( mladý, mladá, mladé )
b) měkká ( jarní, jarní, jarní )
c) přivlasňovací ( otcův, otcova, otcovo , matčin, matčina, matčino )

zpodstatnělá přídavná jména:
- hajný, krejčí, mistrová...
- majíí mluvnické významy jako podstatná jména

Stupňování
to snas znáte ale bacha na:
tichý - tišší
drahý - dražší
úzký - užší
vysoký - vyšší
snadný - snazší
dobrý- lepší
zlý- horší
malý - menšá
velký - větší

Slovesa

8. prosince 2008 v 20:37 | Multivitamin.cz
Vyjadřují děj nebo změnu stavu

Vyjadřují:
1.Osobu - první, druhou, třetí
2.Číslo - jednotné a množné
3.Čas - přítomný, minulý, budoucí
4.Způsob - oznamovací, rozkazovací, podmiňovací
5.Rod - činný, trpný

Tvary určité a neurčité
tvary určité
- oznamovací způsob přítomného času, minulého času a budoucího času
- rozkazovací způsob
- podmiňovací způsob přítomný a minulý
tvary neurčité
- infinitiv
- přechodník přítomný
- přechodník minulý
- příčestí minulé
- příčestí trpné

Slovesný způsob
1. oznamovací
2. rozkazovací
3. podmiňovací

osoba
podmiňovací způsob přítomný
číslo jednotné
podmiňovací způsob přítomný
číslo množné
podmiňovací způsob minulý
číslo jednotné
podmiňovací způsob minulý
číslo jednotné
1.dělal bychdělali bychombyl bych ( býval) dělalbyli bychom ( bývali ) dělali
2.dělal bysdělali bystebyl bys dělalbyli byste dělali
3.dělal bydělali bybyl by dělalbyli by dělali


Slovesný rod
1)Činný -sloveso vyjadřuje činnost, kterou vykonává podmět ( př. Učitel chválil žáka.)
2)Tpný- sloveso vyjadřuje činnost, kterou koná někdo jiný něž podmět ( př. Žák byl chválen učitelem )

Slovesný vid
1) slovesa nedokonavá - vyjadřují děj probíhající, časově neohraničený ( dělat, ležet , zpívat )
2) Slovesa dokonavá - vyjadřují děj časově ohraničený ( docvičit, koupit, přestat, hodím, připravím )
Vidové dvojice ( házet - hodit, vyletět - vylétat )

Slovesné třídy


Zakončení 3.osoby čísla jednotného přítomného časuVzoryKen minulý
1.třída- e ( před nímž není -n- nebo -j- )
nese
bere
maže
peče
umře
nesl
bral
mazal
pekl
umřel
2.třída- ne
tiskne
mine
začne
tiskl
minul
začal
3.tída- je
kryje
kupuje
kryl
kupoval
4.třída- í
prosí
trpí
sází
prosil
trpěl
sázel
5.třída- áděládělal

Číslovky

8. prosince 2008 v 19:59 | Multivitamin.cz
Dělení
- určité
- neurčité

Druhy číslovek
- základní - počet ( dvě, třicet, mnoho, několik )
- řádové - pořadí ( první, třetí, stý, nekolikátý )
- druhové - počet druhů ( dvojí, paterý, několikerý )
- násobné ( pětkrát, stonásobně, několikanásobný )

Já vim, je to chudý, ale aspoň něco, ne? :-D

Zájmena

8. prosince 2008 v 19:34 | Multivitamin.cz
Dělení
a) bezrodá
b) rodová

Druhy zájmen
1) Osobní - já, ty, on ona, ono, my , vy, oni, ony, ona, zvratné se
2) Přivlasťnovací - můj, tvůj. svůj, náš, váš. jeho, její, jejich
3) ukazovací - ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám
4) tázací - kdo, co, který, jaký, čí
5) vztažná - kdo, co, který, jaký, čí , jenž
6) Neurčitá- někdo, něco, některý, nějaký , něčí. leckdo, lecco, leckterý,lecjaký, lecčí, ledakdo, ledaco, ledakterý, ledajaký, ledačí. kdokoli, cokoli. kterýkoli.jakýkoli, číkoli, kdosi, cosi, kterýsi, jakýsi, číci, všechen, každý...
7) záporná - nikdo, nic , nijaký, ničí, žádný
 
 

Reklama

SPAMY MAŽEME...