Zsv

EMPIRICKÉ MYŠLENÍ

15. března 2011 v 22:16 | Multivitamin.cz

EMPIRICKÉ MYŠLENÍ
John Locke
- je jak filosof, tak politolog
- žil na konci 17.stol.
- subjektivní idealista
- idee je obsažena v našem vědomí
- esej O lidském rozumu : když se narodíme je naše vědomí tabula rasa = nepopsaná deska, později
se teprve naplnuje
- kniha Dvě pojednání o vládě : teorie společenské smlouvy
- za ideální považuje konstituční monarchii
- panovník je povinen respektovat zásady přirozeného práva
- A pokud to nečiní mají poddaní právo smlouvu vypovědět
- moc by měla být rozdělena
George Burcklay
- hovoří pouze o ideích a o já
- přichází s tvrzením ESSE EST PERCIP - být je být vnímán
- je jenom to, co vnímáme
- když zavřu oči , nic není
- smyslové objekty jsou jen ideemi, které nemůžou existovat mimo vnímání
David Hume
- 18.stol. skotsko
- odmítal metafyziku jako mimozkušenostní vědu
- skutečnost není dokazatelná apriorně ( bez toho, že by to prošlo našemi smysly )
- naše poznání se týká faktů, dílčích zkušeností
- to nás neopravuje k tvrzení, že existuje něco souhrnného jako substance nebo obecné vztahy
- vyplívání
Locke = původ počitků je ve vnějším světě, realitě, působí na naše smysly
Burckeley = původ počitků je v duchu člověka
Hume = agnostik. Svět nelze poznat. Odmítl hmotnou i nehmotnou substanci

Mezi renesancí a osvícenstvím

15. března 2011 v 21:57 | Multivitamin.cz
Mezi renesancí a osvícenstvím
17- 18.stol
- revoluce a příprava na ně . Anglie, Francie
- rozvoj přírodních věd
- hlavně matematika ( např. René Descartes )
- úkol: ukončit koncept nové metafyziky
Skupiny filosofií
1. Racio - R. Descartes
- B. Spinoza
- W- Leibnitz
2. Empirie - G. Locke
- G. Berkle
- D. Hume
Novověký racionalismus
R. Descartes
- francouz
- potkal se s komenským
- text : rozprava o metodě
- gnoseologické východisko je racionalistické - počátkem všeho je rozum
- Poznání je založeno na vrozených jistotách rozumu
- vrozené jistoty mají stejnou hodnotu jako axiomy v matematice
- odmítá scholastiku s důrazem na EGO COGÍTO - já člověk myslím
- Descartes přestává vnímat člověka jak pasivního příjemce božské pravdy a vytváří poznávací
metodu
- Jistota poznání musí vycházet z jistoty stanoviska a tím stanoviskem je nejzašší bod kam můžeme
dospět ve své skepsi a pochybování. Tím bodem je jistota pochybování myšlení.
- COGITO ERGO SUN = myslím, tedy jsem
- nejde o skepsi, skepse není cíl, ale předpoklad k získán jistoty = metodická skepse
- pochybovat nelze o tom, že pochybujeme
- z tohoto myšlení dokazoval lidskou existenci
- člověk pochybuje, tím myslí, tím existuje
Substance :
RES COGITANS - substance myšlení ( jen člověk )
RES EXTENSA - substance rozprostraněná, rozšířená, hmotná, materiální…
- tyto substance existují vedle sebe
- dualismus substancí, žádná nebyla dřív než druhá
- existují nezávisle na sobě
text : Rozprava o metodě - filosofický textem jak se má pracovat. 4 pravidla :
1. Pravidlo jistoty existence
2. Rozdělení otázek, analýza
3. Indukce, od jednoduššímu ke složitějšímu
4. Systematizace poznávacích jevu, existence
Benedikt Spinoza
- byl to žid
- jmenoval se baruch, ale baruch znamená latinsky benedikt = požehaný
- spisy : Teologicko politický traktát - nelíbilo se židovské obci
Traktát o dokonalosti rozumu
Etika
- je zakladatelem nové metafyziky
- bůh je něco jako nekonečná substance, která prosakuje tímto světem, je v něm obsažená
- DEUS SI VE NATURA = bůh je příroda
- monistické chápání substance
- bůh je ztotožněný s přírodou
- splývá s ní = člověk je bůh
- smysl života není příprava na smrt, ale smysl života je život sám, jeho naplnění a zdokonalení
- člověk je bytí, které ví o tom, že je a usiluje o své sebezachování
- tím jsme bytost rozumová
- rozumem rozlišujeme co nám škodí a co nám prospívá - zlo a dobro = pud sebezáchovy
- od pudu sebezáchovy odvozujeme citové vztahy = afekty
Tři hlavní afekty v životě člověka
1. Touha
2. Radost
3. Zármutek
dále např : láska X nenávist ( sympatia X asympatia )
- vstoupí-li do hry afektů rozum, tak je to počátek etiky
- žit pod vedením rozumu…ale nejde to úplně
- etickým cílem je štěstí
Wilém Leiblitz
- německý filosof
- text : modálogie
- monády = ukončené množství substancí ( jak atomy ), které jsou v harmonii

renesanční filosofie

15. března 2011 v 20:57 | hádejte
RENESANCE
Tricento - 14.stol - ranná
Quatracento - 15.stol - vrcholná
Chingecento - 16.stol - pozdní
Počátek - Itálie
Rinascita = znovuobnovení římské civilizace, návrat
- změny v hospodářském životě
- objevné cesty
- vynálezy : posouvají myšlení dál
Jan Guttenberg - knihtisk
střelný prach - nové způsoby válčení
kompas - made in china
- Koperník -heliocentrismus

Renesance:
- filosofický návrat ka antice
- nová renesančí filosofie a)přírodní
b)společenská
1.Přírodní
- Platonova akademie - Florencie
- G. Picco de la Mirandela
2. Společenská
Mikuláš Kusanský - neměc, 15.stol.
- text o učené nevědomosti -při poznání musí být člověk aktivní. Moudrost je vědoma svých
omezených možností při zkoumání světa
Giordano Brunno - kniha o nekonečnu, universu a světech. Byl radikální panteista ( bůh je rozptýlen
v nekonečném světě - něco jako duše . Upálen za své názory. Byl radikální.
Francis Bacon - Anglie 16.stol.
- text nový organon - induktivní metody poznání a empirie
Společnost - člověk je strůjce svého osudu. Dějiny jsou dějiny lidí. Hledají se mechanismy, které dějiny řídí. Projekce představ o ideální společnosti. V západní evropě změna z feudalismu ( půda ) na kapitalismus ( kapitál ). Vznik centralizovaných států nezávislých na církvi. Nástup renesančního humanismu.
N. Machiavelli - 15-16.stol
- italský diplomat
- dílo vladař
- úvahy o vládnutí
- činnost lidí nezávislá na bohu
- hybnou sílou dějin je zájem a síla, ne bůh
- mám zájem a sílu…ne souhr morálních principů
- politika je projev vladařovi svobodné vůle, který se řídí morálkou moci
- úkolem je posilovat moc. Účel světí prostředky
- Machiavelli byl první, který chápal politiku jako souhrn manipulací s lidmi
- klade důraz na znalost psychologii partnera, využívání jeho slabých stránek
- Machiavellismus : hodnocení politicky úspěšného chování, kdy není důležité zachování morálky a
principů, ale úspěch.

PLATON

7. prosince 2010 v 18:16 | Kachna
Platón
Platónovy dialogy- je jich kolem 30
-dělí se do 3 období
1)Sokratovské období-Kriton, Obrana Sokratova, Charmides, Protágoras, Gorgias
2)Menon, Simposion, Ústava, Faidros
3)závěrečné období Platónova stáří- Parmenides, Sofistes, Kritias, Zákony (jediný text, ve kterém se neobjevuje postava), doplňuje Ústava
- texty o Platónovi- Jan Patočka- Platon
Egon Bondi Novotný- překladatel Platóna
- pocházel z významné aristokratické rodiny
- básník, malíř, filosof
- filosofií se zabýval pod vedením Kratila
- od svých 20. let patřil k posluchačům Sokrata (po jeho smrti otřesen a na 12 let opouští Athény- cestuje)
- v roce 387 BC se vrací do Athén a zakládá filosofickou Platónovskou akademii (až do roku 529- zrušil jí císař Justinián jako školu, kde se učili pohané)
- kudy vedla cesta- 3 způsoby-
1)Herakleitos- jeho filosofie světa
2)Sokrates- hledání obecného
3)Eleaté- hledání něčeho stálého
- filosofie- "Reálný svět, který nás obklopuje není světem opravdovým, ale pouhým odrazem světa skutečného, tedy světa idejí."
- předmětem sporů bylo jeho pojetí idejí
- definoval podstatu věcí mimo věci samotné - "Ideje jsou jediným skutečným jsoucnem, věci našeho světa jsou jen nezřetelnými napodobeninami, nebo je jejich existence podmíněna přechodnou existencí idejí." -
Platónský trojúhelník
- anamnésis- rozpomínání duše (duše si rozpomíná na svět idejí)
- methexis- účast na ideji
- pomocí smyslů vnímáme svět a zároveň si naše duše rozpomíná na svět idejí
- duše a pravé bytí spolu souvisejí v ideji- význam ve výkladu poznání - existence nižšího smyslového poznání, které se týká jevů- výsledkem je DOXA- domníváme se, zkušenost
- existence vyššího smyslového poznání, které se týká anamnésis- výsledkem je EPISTEME- rozpomínání duše -

Platónova dualistická koncepce světa- 2 světy
1) svět hmotný- proměnlivý, materiální, viditelný - svět smyslů, mínění- DOXA= NEJSOUCNO
2) svět idejí- neměnný, nemateriální, svět pravdivého vědění- EPISTEME= JSOUCNO
- svět idejí je hierarchizován
- čím vyšší stupeň, tím jsou ideje obecnější a je jich menší počet
- nejvyšší idea je idea dobra= AGÁTHOS
- etika- vychází ze Sokrata- ctnostem se lze naučit
- dobro je v jevech poznatelné
- za největší ctnosti- moudrost, statečnost a spravedlnost
- stát není božská, ale lidská instituce
-potřeba lidi vychovat k 3 dovednostem
1) gymnastika- klid těla
2) hudba- harmonie
3) počty- námaha a bolest
- duše má tři části
- rozumová, vášnivá, žádostivá=psychologie
- moudrost, statečnost,spravedlnost=etika
-vládci, strážci, obchodníci=politika
- Ústava
- demokracie není to nejlepší
- přehled vlád-
1) aristokracie- vláda nejlepších
2) timokracie- vláda ctižádostivých
3) oligarchie- vláda mocných a bohatých
4) demokracie- vláda lidu
5) tyranie- vláda jedince

SOKRATES

7. prosince 2010 v 17:07 | Multivitamin.cz
SOKRATES
469-399 BC
- 399 odsouzen k trestu smrti
- pocházel z Athén
- otec sochař, matka porodní bába
- Sokrates nikdy nic nenapsal -
říkal, že filosofie se má dělat naživo v ulicích Athén
- informace o něm          - Xenofanes - vzpomínky na Sokrata

                                              - Aristifanes - Oblaka ( komedie
o zesměšnění Sokrata….např. Sokrates

                                             
koukající do nebe a padající do studny )            

                                              - Platon - Sokrativské dialogy - kolem 30, ve všech kromě jednoho vystupuje

                                             
Sokrates ( krom posledního jménem zákony )

                                              - množství sokratovské literatury, např Jan Patočka, Emanuel Radle…
SOKRATOVSKÁ ETIKA
- opírá se o přesvědčení, že konání zla je způsobeno lidskými omyly a nevěděním dobra. Nikdo není

zlý z vlastní vůle, ale pouze z neznalosti
- k mravnosti lze dospět rozumovým přijetím morálních principů - etický intelektualismus.
- Znát a tedy být dobrý
- DAIMONION   - božský varující hlas svědomí, který nás odvrátí od nemorálních činů
- EUDAIMONION - "blaženost" ctnost a její naučenost je předpokladem pro eudamonion, tedy morální je to, co vede k blaženosti
SOKRATOVSKÝ DIALOG
1.fáze - Sokrates přijímá stanovisko spolubesedníka
a snaží se o něm ujišťovat doplňujícími tázkami,
                Doplňující otázky vedou spolubesedníka k pznání, že se jen domníval, že má pravdu. Je   

               znejištěn.
Přistoupí k vím, že nic nevím. Doxa. Sokrates se snaží dojít k epistéme.
          
- MAIEUTIKA - porodnické umění - jako u porodu se otevírají cesty, musí se člověk otevřít

               pravdě. Spolubesedník připustí, že se pouze domnívá. Platonův dialog MENON
2.fáze - Sokrates pomáhá položenými otázkami spolubesedníkovi aby sám vyslovil závěr. Jako

               porodní bába pomáhá pravdě na svět

SOFISTÉ

5. prosince 2010 v 12:03 | Multivitamin.cz
ANTRPOLOGICKÁ FILOSOFIE
A) SOFISTÉ
- období po řecko-perských válkách 500 - 480 BC
- řekové vyhráli
- rozkvět země, hlavně ATEN - starosta, archont PERIKLES
- rozkvět kultury
- divadlo, poezie, výtvarné umění, filosofie
- zvýšený zájem o politický život, znalost jak dosáhnout úspěchu jednotlivce = rétorika
- sofisté
učí lidi myslet, jednat, mluvit….učitelé rétoriky! Ale i psychologie, logiky a erististiky = umění hádat se s cílem zvítězit
PROTÁGORAS
- učitel výše zmíněného
- text Pravdy ( zachováno asi 20 řádků ) a zachoval se Platonův dialog Protágoras
" mírou všech věcí jest člověk, jsoucí že jsou a nejsoucí, že nejsou"
- vycházel z Herakleita z jeho učení o plynutí a toku věcí ( Pantai hei ). Proto nemůžeme najít obecnou pravdu, protože jakmile jsme něco pravdou nazvali, přestává to pravdou být.
- Pravdě odpovídá okamžitý smyslový dojem vnímající osoby
- Radikální empirismus
- Isostemie - o každé věci můžeme tvrdit ano i ne ( místnost 20C - vejdu-li ze zimy, je mi teplo, z většího tepla - zima )
- Noetická skepse - učení o tom, že není žádná pravda, ale jen pravděpodobnost
Další : Gorgias, Hippias, Trasymachos…
Gorgias : dovedl noetickou skepsi až úplně do absurdna
- nic není
- pokud by bylo něco, nelze to poznat
- i kdyby to šlo poznat, nelze to nikomu sdělit
( např. oběd v jídelně…jakej byl? Hnusnej…ale byl i pro toho druhého hnusnej? )
SOFISMATA
Logické hříčky a klamy, jak druhého donutit, že pravdu mám já
1. Ekvivokace
- používání slov v jeho různých smyslech. Kozy dávají nejlevnější mléko. Nejoblíbenějším tělocvičným nářadím jsou kozy - nejoblíbenější tělocvičné nářadí dává nejlevnější mléko. Dal bych si studenou dvanáctku. Všichni se tam sjeli. Jdu si sednou na stolici.
2.Amfibolie - dvojznačnost a nejasná gramatická konsrtukce

dvakrát dvě a čtyři - může být 7 i 10.
Ibis redibis non morieris i bello - může znamenat půjdeš, vrátíš se, nezemřeš ve válce i půjdeš, nevrátíš se, zemřeš ve válce
Překročíš řeku a zničíš velkou říši….ale cizí nebo svou?
3. Saltus in probando - zamlčení nějaké okolnosti, které našemu tvrzení odporují
4. Ignoratio elenchy - nedbání záhady. Někdo dokazuje něco jiného než měl dokázat a vyvrací to, co neměl vyvrátit. Často používáno v dnešní politice. "Vy jste okradl stát!" "A vy jste nevěrný své ženě"
5.Circulus vitiosus - bludný kruh - říkáme jinými slovy stále totéž. Když učitélé říkají totéž, studenti u maturit…
Sofisté učinili přemetem myšlení myšlení samo, zdůrazňovali relativnost dobra a zla. Odvrátili pohled od přírody k člověku.

DIOGENES

23. listopadu 2010 v 21:24 | Multivitamin.cz
DIOGENES
5-4 BC
- pocházel se Sinope ( v dnešním Řecku)
- žil v sudu - pithos - domeček z proutí a hlíny
- byl velmi chudý, neměl nic jiného než plášť, hůl a pitel na chleba. Na vodu stačili dlaně, tak nádobu

vyhodil.
-
Platon říká - "rozumu zbavený Sokrates"
- nemít potřeby je božské
- člověk by měl být nezávislý na okolním světě a jeho konvencích
- opovrhoval kulturou
- hlásal návrat k přirozenému stavu
- chtěl pohlavní společenství - souložit kdekoliv na ulici, jako zvířata
- říkali o něm, že je cynik = kyon = pes

STAROVĚKÝ ATOMISMUS

23. listopadu 2010 v 21:18 | Multivitamin.cz
STAROVĚKÝ ATOMISMUS
- Kniha - řečtí atomisté - originál 300 stran
- vrchol předsokratovské filosofie
LEUKIPOS
5 BC
- žák Zenona z Eleje
- bytí - atomy= věčné - Elejský princip - základ všeho bytí, neměnné
- ale uznával i nebytí
- pohyb ( herakleitos )
-
vše vznika a zaniká z nějakého důvodu a příčiny
- skutečně jsoucí jsou jen atomy. Které se mění ve shluky a tím dochází ke změnám a je tvořen svět. Člověk vnímá ty shluky a rozumem se dobírá pochopení pravého jsoucna - doxa - smysl vnímání, episteme - rozumem se dobereme
DEMOKRITOS
- bytí - atomy
- nebytí - prázdno ( pohyb atomů )
- atomos - dále nedělitelný ( první použil tento termín )
- kosmos je měnící se kombinace atomů, jediné, co se mění je forma, spojení a poloha
- vše podléhá striktní předurčenosti. Nic není náhoda - determinismus
- z atomů se stává i člověk a jeho duše - hmotná a složená z atomů
- po smrti se atomy rozpojí a duše i tělo zanikne
- vycházel z rozumu - Eleatů, ale potřeba jsou i smysly
-
okolí poznáváme tím,
že z věcí se odpojují atomy a jdou do našich smyslů - "padl mi do oka"
- duše je smrtelná a oživuje tělo
- zabýval se i etikou - zdroj mravního chování. Je ukryt v člověku samém. Je-li člověk klidný a spokojený měl by být i mravný
ATARAXIA = blaženost. Člověk je blažený tehdy, když je nezávislý na smyslových prožitcích.

                      Neznamená to rozkoš.

POELATSKÁ PŘÍRODNÍ FILOSOFIE

23. listopadu 2010 v 21:17 | Multivitamin.cz
POELATSKÁ PŘÍRODNÍ FILOSOFIE
EMPEDOKLES Z AKRAGANTU
5.stol BC

- Akraganto je ten cíp dole u Itálie
- lékař, politik, básník a obětní kněz
- Eklektismus - byl to 1.eklektik
- eklektismus je metoda, která spojujeteze vypůjčené z různých systémů a zanedbávající to, v čem

jsou neslučitelné
- kořenem věcí - oheň, voda, vzduch, země
- posunutí mílétského monismu - což je učení, které tvrdí, že vše vzniká z jedné podstaty - filosofický

pluralismus látek
- monismus = jen jedna pralátka ( a to tu právě neplatí )
- pohyb není podstatám imanentní = vnitřně vlastní

- ale je nutná existence vnějších hybných sil…láska a svár
ANAXAGORAS
- taky odněkud z Ionie, nemůžu to přečíst
- uznával hmotnou substanci - materialista
- vycházel z Empedokla, ale kritizoval 4 kořeny - že už to jsou složeniny
- jsoucno je složeno z neomezeného množství základních čstic, které jsou smyslově

nepostižitelné = chremata= semena věcí, které spojuje a a rozpojuje NÚS ( něco jako bůh )
- Dualismus - pasivní semena věcí
+ aktivní nús
Monismus = miléťané
Pluralismus = Empedokles
Dualismus = Anaxagoras

Pythágorejci

23. listopadu 2010 v 20:25 | Multivitamin.cz
PYTHAGORAS A PYTHÁGOREJCI
1.Akusmatici
2. Matematici, geometři, myslitelé…..Pythágoras
PYTHÁGORAS
- narodil se na Samosu ( tam sem byla a je to tam fakt super! Jen tam máte na každým rohu jeho

sochu a prodávaj tam všechno s Pythagorem…)
- napsal filosofický spis, ale bohužel zůstal jen v přepisu
- další pythagorejci -PETRON? ALKMEON, ARCHYTAS
- Pythágrova věta :
a2 + b2 = c2
součet obsahu čtverců nad odvěsnami se rovná obsahu čtverce nad
     

přeponou . V pravoúhlém trojúhelníku.
- Co nemá tvar neexistuje , protože to nelze oddělit od jiných jsoucen ( oproti eleatům ) - apeiron neexistuje, neexistuje nekonečno
- každé jsoucno musí být vytvarováno, mít svou mez ( peras ) a hranice musí být měřitelná
- podstatou jsoucna jsou čísla - ARITHMOS
- čísla nevnímali jako abstraktní matematický pojem, ale jako geometrickou veličinu, která vyjadřuje poměr mezi jednotlivými věcmi, nebo mezi věcmi a jejich částicemi
- Nejdůležitější číslo - 1 - je liché, klade mez dalšímu dělení
- věta "ty jsi omezený" tenkrát dokonalé! Šťastné!
- měli problém se čtvercem - neuměli u čtverce s stranou 1 a 1 spočítat uhlopříčku, protože byla rovné odmocniněze 2, neznali a neuměli spočítat iracionální číslo - čtverec uchvátil chaos!

ELEJSKÁ ŠKOLA

23. listopadu 2010 v 20:08 | Multivitamin.cz
ELEJSKÁ ŠKOLA
6-5 BC
- západní pobřeží Itálie
- přesný opak Herakleitského pojetí filosofie
XENOFANES
- Pocházel z Ionie, ale Eleaty inspiroval
- myšlenka o neproměnlivém jsoucnu
-"nic nevzniká ani nehyne ani se nepohybuje, je jedno, veškero a beze změny"
- velký kritik antropomorfismu ( bohové mají podobu lidí )
-"kdyby zvířata uměla malovat, bůh by vypadal jako lev nebo kráva
- bůh, ten skutečný, má-li být neomezený, musí být jenom jeden
- zavrhuje polyteismus - tedy řecký a řeké mýty

-"dva bohové už by se navzájem oblivňovali a omezovali. Musí být
tedy jen jeden vše prostupující


( od nekonečna do nekonečna) a nehybný." Kdyby se hýbal, to by totiž byl prázdný prostor a to by

nešlo, tím pádem by už plně nebyl.
- Bůh podle Xenofaba působí pouze svým myšlením - hnutí panteismu
PARMENIDES Z ELEJE
6-5 BC
-
navazuje na Xenofana, hlavně v myšlenkách o nehybném jsoucnu
- nemůže existovat nejsoucno, prázdno - odmítá pohyb
-"nebytí není jest pouze bytí"
- jsoucno aby bylo plně jsoucí ( neměnné a trvalé ´musí být jedno, všeobsáhlé, protože kdyby

existovalo nebytí, existoval by prázdný prostor, do kteréo by se jsoucno přelévalo a tím by plně

nebylo.
- Parmenidův princip ontologické totožnosti
- jsoucí jest a nejsoucí není
- rozpor mezi pohybem a smysly ( vždyť věci se hýbou.
ZENON Z ELEJE
- Zenon připustil diskuzi s odpůrci parmenida a ukazoval jim, že jejich názor je špatný
- Aporie - důkazy o neexistenci pohybu
1.Achileos a želva - takovýto želva má deset metrů náskok a Achileus běží rychleji, Achilleus vyběhne, ale než doběhne 10 m ujde želva další metr, než Achileus doběhne metr ujde želva 10 cm, než doběhne 10 cm….donekonečna. Chbně však předpokládali, že čas je nekonečně dělitelný ( což není )

2.Dichotomie - máte dojít z A do B. ujdete do poloviny…než ale dojdete do poloviny, musíte dojít do poloviny poloviny, než dojdete do poloviny poloviny, musíte dojít do poloviny poloviny poloviny…atd. Nelze projít nekonečným počtem míst v konečném čase. Když pohyb nelze začít, nelze ho ani dokončit
3.Když panáček vystřelí šíp, šíp se nehýbe, ale existuje pouze každý moment v prostoru….jako když si nakreslíte panáčky na rohy listů a pak jimi listujete a on jakoby mává, ale přitom nemává a je to jen řada stojících panáčků.
4.Stadion…jsou diváci a koukají na dva týmy běžcců běžících proti sobě. Oproti divákům běří rychlostí. Ale v místě středu dva týmy oproti sobě běží dvojnásobnou rychlostí.. Nikdo nemůže bežet dvěmi rychlostmi zároveň - pohyb neexistuje.
- Eleatům se podařilo zpochybnit svědectví smyslů. Oddělily smyslové vnímání DOXA od rozumového


myšlení EPISTEME
- být lze jen to, co lze myslet ( což už fakticky nechápu :D )

Herakleitos

22. listopadu 2010 v 20:37 | Multivitamin.cz
HERAKLEITOS
6/5 BC
- město Efes ( Ephesus ) - opět v Inonii
- kniha Řeč o povaze bytí - ale opět jen zlomky - Platonův Kratylos ( což byl Herakleitův žák a mluvil

o Herakleitovi a Platon to zapsal )
- Pocházel z rodiny obětního kněze ( z Artemidinyho chrámu v Efesu )

"Tento svět, týž pro všechny, nestvořil žádný z bohů ani z lidí, ale vždy byl, je a bude věčně živým

ohněm rozdněcujícím se podle míry a hasnoucím podle míry"
- Arche = oheň - materialistické
- Nikdo z bohů… = ateismus
- Je večný = oheň i svět
- Logos = pravidlo, řád, základ, rozum,věda…slovo míra není nahodilost
- a taky když oheň plápolá, uhasíná a znovu hoří je to něco ve filosofii naprosto nového - pohyb!
- Kde je život je i smrt - život je smrtí
- Partai hei ( dobře, netuším jak se to píše ) = vše plyne a nic netrvá = na ty co vstoupí do stejné řeky,

valí se jiné a jiné vody.
- Jediná jistota je změna…změna = konstanta
- On označil, že vše se mění podle pravidel - logos!
- logos dává rovnováhu vznikání a zanikání věcí.

ANTICKÁ FILOSOFIE

22. listopadu 2010 v 20:18 | Multivitamin.cz
ANTICKÁ FILOSOFIE
1.KOSMOLOGICKÁ FILOSOFIE ( předsokratovská )
a) Milétská škola ( Ionská )
- Thales
- Anaximenes
- Anaximandros
b) Herakleitos + žáci ( Efes)
c) Pythagoras + pythagorejci ( Samos )
d) Eleaté - Xenofanes - Parmenides - Zenon z Eleje
e) Anaxogoras
f) Atomisté - Leukipos - Demokritos
g) Diogenes Kosmologická filosofie -

Otázka : Co je sjednocujícím principem proměnlivé skutečnosti? První pokus odpovědět měli myslitelé v Milétu ( Turecko , dřív Řecko ) obechodní faktory, přístavy, pronikání k baltu - šíření poznatků- 1.filosofové = přírodovědci - FYZIKOI - Thales, Anaximenes, Anaximanos

1.THALES Z MILÉTU 6/7 BC
- původem obchodník, pohyboval se v oblasti Egypta a Fenicie ( možná odtud i pocházel )
- Jako první vypočítal zatmění slunce na rok 585 BC ( a stalo se! )
- vypočítal výšku pyramidy z jejího stínu
- Thaletova kružnice
- Termín Fysis jako základ pro vznik a vývoj všeho jsoucna
- "ARCHE" - pojmenováno jeho následovníky !
- Hydor - vlhký počátek , voda je proměnlivá, proto použil termín (např. Homer říká, že základem všeho je OKEANOS ( 8/7 BC ))
- Výchází se z Zlomků předsokratovských myslitelů - to co zbylo z jejich děl, útržky
- o Tháletovi je zde " není bůh a hmota, ale je hmota -voda" ( z čehož vyplývá, že byl materialista )
- hylé ( látka)         hylozoistická voda          voda je látka, která v sobě
- zoos ( život ) = "oživlá voda" =                  obsahuje princip života

2.ANAXIMANDROS 7/6 BC
- přírodovědec, geograf ( nakreslil první mapu egejského středomoří a možná vynalezl sluneční hodiny )
- 1.filosofický tex O přírodě
- zavedl termín ARCHE jako prvopočátek všeho bytí
- nejvýznamnější z Milétské vody ( což nechápu…snad to mělo být doby :D )
- vyšel z Tháleta ale byl víc obecný
- APEIRON HYDOR - nediferencovaná voda - neomezená přirozenost - něco absolutního v čem je vše obsazeno, prostorové nekonečno - "neindividuální bytí jako základ individuálního jsoucna"

3.ANAXIMENES
- přírodovědec
- ARCHE = APEIROS AÉR - aér= něco jako vzduch, paralela s lidským dechem - je všudypřítomný a neohraničený - nekonečnost - vznik věcí vzniká zřeďováním a zhušťováním vzduchu
- z diferenciovaného vznikají prchavé látky a konkrétní věci

Co je shodné u všech 3? - pojem ARCHE - svět vzniká z prvopočátku a že arche je podstatou bytí. Jen se lišili v konkrétním výkladu Arche.

ZSV 1 filosofie

28. září 2010 v 15:41 | Multivitamin.cz
- Pythagoras - jako první použil slovo filosofie
- 5 - 6. Stol. př. Kr.
- Řecko - polyteismus - bohyně Sofie ( moudrosti )

               + filein - přátelství - filosofie ( přátelit se s moudrostí )
- čeština Sofie = Žofie
- filosofie X filozofie
- původně filosofie = kladení otázek ( její smysl ), tím lidé opouštějí neproblematický svět. Poprvé v dětství ( proč?
Jakto? Co je to všechno? ). Člověk, který není schopen položit otázku je vedek příjímání hotových odpovědí a názorů.
Filosofie má zneklidňující funkci. Klade otázky analizuje pojmy.
Základní filosofická otázka : Co bylo na začátku?
- idea ( duch ) idealista
-materia ( hmota ) materialista

Vědy
1. Ontologie       - teorie bytí

                              - ON = jsoucno

                              - co bylo první?
2. Gnosis = poznání - gnoseologe

                  - Jak to víte? Dejte mi důkaz? Jak jste to poznal?

3. Methos = cesta

                    - metodologie - o cestách poznání
4.Axion = hodnota

              
- axiologie - teorie hodnot, jakou mají věci hodnotu ( jakou mají hodnotu peníze?
)
5. Filosofická antropologie - filosofie člověka
6. Etika - filosofie morálky
7. Estetika- nauka o krásnu
8. Filosofie dějin ( úloha osobností v dějinách lidstva, potřeba revoluce, souvislosti… )
9. dějiny filosofie
10. Psychologie
11. Pedagogika
( paidaolog = vychovatel )
12. logika ( syn syna otce tvé matky - bratranec )

Subjektivní : ( např idealisté )
bytí odvozují od vlastního vědomí/ já
Objektivní : považují duchovno za existující ať jsme či nejsme

Agnosticismus

-Zápor v logice= A
- nelze poznat, dokázat zda existuje něco mimo naše poznatky ( I. Kannt )
Solipsizmus

- Solus - já sám, jediný
- vše se odehrává v hlavě člověka a nic víc neexistuje

DOBA HELENISMU ( A. makedonský ) - filosofie se začíná štěpit. Doštěpuje se v klasicismu                                                                                                                                      

            
Vztah filosofie a věd :   1. Filosofie vedám slouží, analyzuje výpovědi věd

                                       2. Je předkladatelka výsledků, dopředu říká, co se stane pokud se 
                                            bude děj dít tak a tak…
Filosofie a náboženství    1. Nemusí mít nic společného

                                         2 . Je mezi nimi obrovský rozpor
( už ve středověku, dále marxových
                                                dílech  - útok - náboženství je opium lidstva, pak Nietche - smrt
                                                 boha umožňuje
nadčlověka

                                         3. Přirozená jednota ( náboženství v mezích rozumu - I. Kannt, Sören

                                                   Kierkegaard )
Filosofie a umění : Estetika často považována za součást filosofie. Krása není objektivní vlastnost předmětu…?


ANTICKÁ MYTHOLOGIE                                                              
Mythos ( fabula )                      slovovjako příběh .není pravdou, leč má smysl.
Logos                                        slovo použité na základě rozumové uvahy
Epos                                          slovo jako znění hasu¨
Zdrojem rané evropské filosofie jsou mýty
vznik filosofie v malé Asii, v Ionii ( troja, samos…)
Proč zrovna zde?             1. Setkává se zde asijská/ východní a středomořské kultury

                                              2. Systematizace reálných poznatků o světě

                                             
ŘÁD ( kosmos ) X NEŘÁD ( chaos )

                                             
řekové chtělo kosmos, chaosu se báli

                                             
Chaskein - zející průrva - chaos

                                             
vyvolali ho obchod, mořeplavba¨


                                             3. Náboženství v této oblasti bylo polyteistické
a proto mimo
                                                   mýtického
obrazu se začal vyvíjet i konkurenční obraz světa
                                                   založen na rozumově  zkušenostním poznáním.
Nejdůležitější mýty :
   Indické,
Čínské, Iránské,
Egyptské, Fénické,
Židovské
Indické mýty
Védy : 15. Stol. př. kr
-podstatou všeho bytí je ,, jedno" nebo ,, pravěc " . Není hmatatelné, není ohraničené . Nadčasové "mýtické bezčasí" nebo "čas před časem". Chcete-li poznat celek, nemůžete se ptát na jednotlivosti, ale na obecné věci. Každá konkretizace nás vzdaluje od původního významu.
Brahma = prabytí
Atma = pravzduch
Kala = tvořivý pračinitel
Brahmány : 1000 př. Kr.
Upanišady : 500 př. kr.


( Dušan Zbabitel - odborník na sanskrt, přeložil vše )
Čínská mythologie
LAO-CE - 6 století př.kr

               - kniha TAO- TE- TING
                - základ TAO - zdroj mnohosti a pohybu, prazáklad všeho jsoucna,

               střetávající princip JINx JANG.
JIN : země, žena, tma, smrt, sever
JING : nebe, muž, světlo, život, jih
vzájemné působení na sebe = základní řád světa.
Člověk by neměl těmto řád nikdy narušit
Filosofie - taoismus - zásada plovoucího polene ( všechno nějak dopadne )


Iránská mytologie
Zoroatismus : existence praskutečnosti jako duchovní bytosti rozdvojené na dva principy-
AHURA MAZDA ( kladný princip, dobo, světlo, život )
ANGRA MAINUY ( zlo , tma, smrt - záporný )
vzájemné působení
protikladů je věčné, tak jako je věčná skutečnost ( duchovní princip )
Neustále soupeření těchto dvou principů - konflikt mezi nimi - personifikace kosmických a přírodních
procesů. Tímto konfliktem konkretizuje dosud nediferenciované jsoucno.
Fénická Mytologie
8.stol. př.kr.
praskutečnost - dva základy      - ether - lehké , vzdušné, teplé = lidský dech

                                                              - aér - těžké, vlhké chladné = chaos

                                                                             materiál pro dech. Dohromady tvoří jsoucno a 
                                                                              zárodky  věcí
samorodá emance
( vyřazování ) aéru.
Trochu ateistické, neměly bohy
Židovská kosmologie
10-15 stol. př. kr - kniha pentateuch - začátek bible
základem je nejvyšší bytost
- naprosto nezávislé. Je prapříčinou nebe a země. Je podřízena pouze jeho vlastní vůle a nazývá se Bůh, Jahve, Elohim, Hospodin…
Kosmos : něco nespecifického, jakási vodnatá látka pohroužená v temnotách z počátečníhu chaosu se zásahem absolutnitele? Začnou postupně diferencovat konkrétní věci.

Teorie Osobnosti

5. června 2009 v 12:36 | anonym:-)
Teorie osobnosti
-názory,které se pokoušejí vysvětlit podstatu a vytváření osobnosti,zabývají se problematikou charakteristickými vlastnostmi a zvláštnostmi

1) Introgenní teorie-chápou osobnost jako vrstvení různých vlastností okolo původní dané,často blíže neurčené psychické síly;osobnost se buduje od té nejniternější vrstvy,která tvoří jádro a zároveň je i nejvlastnějším zdrojem energie
a) psychoanalytické teorie-zakladatel Sigmund Freud

ID- pudy a instinkty= chybnou silou osobnosti(libido-pohlavní touha)
EGO-sprostředkovatel mezi vnějším světem a ID,cenzoruje naše pudy,potlačuje naše pudy a také naopak(pomáhá k uplatnění)
SUPER EGO-souhrun společenských norem a zákonů,kterými jsme povini se řídit
Personalistické teorie-
2) Exogenní teorie
3) Marxistické teorie osobnosti

Konfliktní situace a reakce na ně

4. června 2009 v 21:41 | anonym:-)
DĚLENÍ KONFLIKTŮ
-v chování člověka se mohou vyskytnout 3 druhy konfliktů:

a)vnější- každé vnější prostředí na nás klade požadavky(protichůdné), odehrává se v terénu
-ke střetu zájmů dochází v okamžiku,kdy si každá strana stojí za svýmn názorem a není možné dosáhnout shody

b)vnitřně-vnější- rozpor mezi vnějším požadavkem a vnitřní tendecí se chovat jiným způsobem
(např.:školní řád-přestupky žáka)

c) vnitřní- odehrává se uvnitř člověka
(např.:ZÁŠKOLÁCTVÍ, pravidla rodičů,které se nám nelíbí,ale přesto ho MUSÍM udělat)

KONFLIKT
dochází k němu v těžkých chvílích,kdy je třeba něco zvolit,vybrat,odmítnout přičemž si uvědomujeme negativní možné následky
(např.: růžové nebo červené botičky)

reakce na konflikt- nastane situace,která je neočekávaná
- rozmanité reakce na konflikt
-jako jednotlivci- různé projevy(bouřlivé nebo chladná maska)
-obecné reakce- zvýšené emocionální napětí,nevhodné chování

REAKCE NA KONFLIKT

a)reakce trestající-navenek-jednotlivec agresivně přináší vinu na jiné osoby,ale i věci a to vše je doprovázeno hněvem,zlostí

b)reakce trestající-dovnitř- agresivní vůči sobě,trestá se, sebeobviňování,výčitky svědomí,permanentní pocit viny,neschopnosti

c)netrestající reakce- zlehčování a podceňování konfliktů

Psychická Struktura Osobnosti

4. června 2009 v 9:37 | anonym:-)
Psychická struktura osobnosti
-je to uspořádání vlastností osobnosti do diferencovaného celku

základní kategorie vlastností osobnosti

1) aktivačně -motivační vlastnosti-vyjadřují vlastnosti,které osobnost pohánějí k činnosti,o co usiluje nebo k čemu směřuje

2)vztahově- postojové vlastnosti osobnosti- systém hodnot,kterým dáme přednost při hodnocení různých jevů,hodnoty,kterými se řídí ve svém chování a jednání; dominující vlastností-charakter(soustava vlastností,např:v určitých situacích se projevuje slušně,vychovaně,..atd.)

3) výkonové vlastnosti osobnosti-vyjadřují nebo určují jak uspěšně může osobnost vykonávat činnost(jaké výsledky,to co dokáže,náročnost úkolů,teoretické výsledky,co u ní můžeme předpokládat...);dominující skupinami vlastností- schopnosti,vlohy,vědomosti,zručnosti,náviky

4)seberegulační vlastnosti osobnosti- charakterizují uspořádanost osobnosti v celek ,,JÁ"(schopnost sebekontroly,řízení a plánování života)

5)dynamické vlastnosti- charakterizují intenzitu a tempo prožívání- temperament(sangvinici,flegmatici,cholerici,melancholici)

6)vlastnosti psych. procesů a stavů- také charakterizují osobnost,ale hlavně utvářejí individuální zvláštnosti

-osobnost nikdy není dotvořena
-struktura osobnosti je relativně stálá,obvykle si zachováváme všechny vlastnosti,které jsou pro nás typické

Psychologie osobnosti

3. června 2009 v 20:59 | Domča
Vymezení osobnosti:
- jednoznačné vymezení neexistuje
- osobnost je organická jednota tělesného a psychického, vrozeného a získaného, která je typická pro daného jednotlivce a projevuje se v jeho chování a jednání.
* s něčím tvoří ložku, strukturu celku
- vzájemně se doplňují
- osobnost je organický celek
- složky, které utvářejí osobnost v ní neexistují izolovan, ale jsou v zájemné souvislosti a podmíněnostech
→ chování člověka je výsledkem jejich součinností
- nositelem jednoty složek osobnosti je vlastní "JÁ"
- projevy:
- sebeuvědomování
- uvědomování si svého prožívání a v ovládání se a usměrňování
→ osobnost je seberegulující systém poměrně stálého chování
- rys= projev urč, stránky osobnosti, který momentálně v jejím chování vnímáme
- např. čestnost, bojácnost...
- Vlastnost vzniká spojením příbuzných rysů a narozdíl od nich představuje stálejší charakteristiku osobnosti

Chování člověka

18. dubna 2009 v 14:35 | Domča
- podstatné rozdíly od chování živočichů:
• příčiny rozdílů:
1. Vývoj a stavba těla
- jiné nároky na uspokojení bio. potřeb
2. Způsob zachování rodu
- plánované rodičovství
3. Život ve společnosti, řeč, práce
- člověk se chová verbálně, uspokojování bio. potřeb má jiný ráz
- potřeby jsou složitější auspokojeníprovádíme prací
- potřeby psych. rázu a kulturní potřeby
- člověk se často chová protichůdně vůči potřebám (např. Zřekneme se snu a sporťáku, protože je pro nás moc drahý)
4. Sociální ráz chování
- zvířata se přizpůsobují prostředí X lidé si přizpůsobují prostředí
- nepůsobíme chováním pouza navenek, ale ovliňujeme (samovýchova).
→ zvířecí chování je živelné, člověk svě chování řídí a ovládá.

Chování člověka v zátěžových situacích a konfliktních situacích


FRUSTRACE = stav psychiky a chování, který vznikne blokováním možnosti uspokojit nějaké potřeby, nebo dosáhnout vytyčeného cíle.
•frustrační tolerance = stupeň odolnosti vůču frustracím
- je záporný zážitkový jev (pouze u frustrací)
+ je motivační činitel (pouze u frustrací)

DEPRIVACE = psychický stav, který vznikne tehdy, když člověk chronicky plně neuspokojuje svoje potřeby, nebo nedosahuje vytyčených cílů.
• deprivace nastává, když se zákl. potřeby uspokojují na úrovni existenčního minima, nebo klesají pod jeho úroveň
Deprivace:
a) fyzická
b) biologická
c) psychická - nedostatek podnětů, pro zdraví psych. vývoj
d) existenční (vyhazov z práce)
STRES (těžkost, tíseň, tlak, nátlak) = stav nepřiměřené psych. zátěže, který vzniká půobením nějakého rušivého faktoru na čl. po dobu dosahování cíle a svým tlakem ztěžuje/znemožňuje dosažení cíle nebo uspokojení potřeby.
- Př: Student, který chce dosahovat dobrých výsledký, ale nemá doma pro řípravu vhodné prostředí.
- u stresů zpravidla dochází k zablokovánídosažení cíle (kvůli silnému tlaku) → pocit selhání → pocity úzkosti (často se zaměňují za deprese... NEPLÉST!!!)

Obranné frustrační mechanismy
- defenzivní chování = na obranu vlastního sebevědomí, odvrácení újmy proti sebeúctě. Cílem je zachovat si vnitřní rovnováhu a vlastní duševní zdraví.

KONFLIKTNÍ SITUACE A REAKCE NA NĚ

- v chování člověka může dojít ke třem základním druhům konfliktů:
1. Konflikt vnější
2. Konflikt vnitřně-vnější
3. Konflikt vnitřní

1. Konflikt vnější
- prostředí (vnější) na nás klade požadavky, které mohou být protichůdné
- odehrává se zpravidla v "terénu" = když dojede ke srážce lidí v kolektivu a to v důsledku toho, že reprezentují rozdílná stanoviska a každý chce dosáhnout svého cíle
2. Konflikt vnitřně-vnější
- když nasane střetnutí mezi vnějším požadavkem chování a vnitřní tendencí člověka chovat se určitým zůsobem (např. školní řád x přestupky jedince)
3. Konflikt vnitřní
- protichůdné tendence k určitému chování, vznikají v člověku samém

Konflikt = dochází k němu v těžkých chvílích, kdy jde o významné hodnoty, kdy je třeba si něco zvolit, vybrat či odmítnout a kdy si uvědomujeme možné negativní následky svých rozhodnutí.

Reakce na konflikt:
- nastane situace, kterou neumíme v dané chvíli řešit
- jsou rozmanité
- projevujeme se jako jednotlivci
- chladná maska
- bouřlivý lidé
- Obecná reakce na konflikt
- zvýšené emocionální napětí
- u některých lidí až nevhodné chování

TYPICKÉ REAKCE NA KONFLIKT
- probíhají v tendenci ochránit vlastní osobnost
1. Reakce trestající navenek
- jednotlivec agresivně přenáší vinu na jiné osoby, ale i věci a to všeje zpravidla doprovázeno hněvem.
2. Reakce trestající dovnitř
- jednotlivec je agresivní sám vůči sobě, trestá sebe → sebeobviňování, výčitky svědomí, pocit viny nebo neshopnosti
3. Netrestající reakce
- zlehčuje konflikt
Příklad: Vyhraněná reakce na zklamání v lásce
1. Obviňování protějšku
2,. Obviňování sebe (otázky jako: Co jsem udělal špatně apod.)
3. Konečněěěěě! xD

ŘEŠENÍ KONFLIKTŮ
Cíle řešení:
- odstranit těžkosti, které stojí v cestě k uspokojení dané potřeby
- vybít vnitřní napětí
- obnovení narušené vnitřní rovnováhy
Postup řešení:
- nepřipustit reakci na konflikt
- potlačit "citový tlak"
- racionalizace konfliktu (rozebrat si to)
- změna postoje k motivům, cílům jednání
- objektivní sebepoznání

Psychologie jednání

15. dubna 2009 v 18:46 | Domča

Volní jednání

- souvisi s vůlí
- důležitý je NÁS CÍL
→ uvědomujeme si cíl činnosti
→cílevědomé a zaměřené jednání
• vědomováním si cílů čin. znamená také uvědomovánísi příčin motivů činnosti
• činnost uskutečňovanána základě vědomého rozhodnutí
• řízená činnost, která pomáhá k překonávání překážek vedoucí k cíli → využíváme VŮLI
• VŮLE = psychický proces, kterým člověk řídí svojí činnost zaměřenou na dosažení vědomě vytyčených cílůa jímž překonáváme překážky.
• Na počátku: Potřeba → úkol, příkaz → činnosti, které proto musíme vykonat → splnění vytyčeného cíle
- Fáze volního jednání:
1. Příprava
2. Rozhodování a boj motivů
3. Uskutečněnírozhodnutí a překonání překážek

1. Příprava
• uvědomění potřeby činnosti na základě motivů a utváříme postoj k bud. činnosti
•postoje k cíly
2. Rozhodování a boj motivů
• konkretizování cílů a způsobů činnosti

• boj motivů - silně citově nasycené motivy
- konflikt rozhodování
• impulzivní jednání = neuvážená a realizovaná rozhodnutí
3.Uskutečnění rozhodnutí a překonávání překážek
• Dosáhnutí cíle

Vlastnosti a individuální zvláštnosti vůle

- vůle člověka se vyznačujekladnými a zápornými volnými vlastnostmi
- na základě toho se projevuje naše individualita
- Kladné volní vlastnosti:
• cílevědomost, vytrvalost, píle, sebeovládání, samostatnost, ctižádostivost, rozhodnost...
- Záporní volní vlastnosti:
• lenost, nerozhodnost, impulzivnost, ovlivnitelnost, lhostejnost, tvrdohlavost...
- Volní vlastnosti jsou úzce spojeny scharakterovými vlastnostmi
 
 

Reklama

SPAMY MAŽEME...